Čerstvě obhájené závěrečné práce

Studenti brněnské Hudební vědy se zabývají rozličnými dobami, styly i zákoutími muzikologie. Jaká témata jim dláždí cestu k titulu, zjistíte z následujícího přehledu bakalářských a magisterských diplomových prací obhájených v letošním roce. A možná najdete i trochu inspirace.

Josef Liška Doudlebský
Jan Beneš

Bakalářská diplomová práce představuje osobnost Josefa Lišky Doudlebského jako autora prvorepublikových divadelních her a operet ochotnické divadelní scény. Pojednává o životě a díle tohoto dramatika a skladatele se zaměřením na jeho hudební tvorbu a operetní libreta. První část práce je věnována obecné problematice operety a jejího hudebně-dramatického vývoje na našem území. Druhá část se věnuje životu a dílu Josefa Lišky Doudlebského a dále se zaměřuje na nakladatelství, která jeho tvorbu vydávala. V jednotlivých kapitolách je následně představena jeho hudební tvorba a libreta se zaměřením na operetní produkci. Předposlední kapitola je pak věnována konkrétním provedením Liškovy tvorby ochotnickými divadelními spolky a závěrečná část je zaměřena na historii ochotnického divadelního spolku v Doudlebách nad Orlicí. Cílem práce je poukázat na význam tohoto dnes už zapomenutého autora v kontextu ochotnické divadelní scény a přinést co nejkomplexnější informace o jeho životě a díle.

Čtyři smyčcová tria Antona Neumanna (1721–1776) ze sbírky milosrdných bratří v Brně
Marie Budišová

Jádrem této bakalářské práce je kriticko-praktická edice čtyř smyčcových trií skladatele Antona Neumanna (1721–1776), která jsou součástí sbírky milosrdných bratří uložené v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. Práce bude také obsahovat stav bádání týkající se skladatele, který v dnešní době není dostatečně známý, zejména v zahraničí. Rovněž budou uvedeny základní informace o sbírce, v níž se tria dochovala, a také o komorní hudbě druhé poloviny 18. století.

Činnost Karla Bermana v terezínském ghettu 1941–1945
Veronika Faitová

Bakalářská diplomová práce se zaměřuje na českého operního pěvce, hudebního skladatele, libretistu, operního režiséra a překladatele Karla Bermana a na jeho činnost a tvorbu v terezínském ghettu, kde se v této těžké a násilné době ihned zapojil do kulturního života. Práce dále zmíní dvě osobnosti spjaté s Bermanem, a to Pavla Haase a Viktora Ullmanna, kteří byli tímto pěvcem inspirováni k další činnosti. Rovněž práce popisuje stručnou historii města Terezín, především tedy vznik a předpoklady vzniku ghetta. Také faktory, které vedly k rozvinutí uměleckých aktivit, kdy mezi nejdůležitější se řadí organizace, která dovolovala kulturní, umělecké a sportovní akce, tzv. Freizeitgestaltung.

Písňový cyklus Vítězslavy Kaprálové: Jiskry z popele, op. 5 – analýza díla
Veronika Kachlířová

Diplomová práce se zaměřuje na rozbor písňového cyklu Vítězslavy Kaprálové Jiskry z popele op. 5. Má za cíl pomocí analýzy charakterizovat a přiblížit skladatelčinu písňovou tvorbu, určit kompoziční styl a soustřeďuje se také na stránku poetickou. V rámci toho vymezuje, kdo měl vliv na její dílo, do jaké míry jí inspiroval otec Václav Kaprál a jak se formoval skladatelčin hudební jazyk v průběhu života. K dílu přiřazuje historický kontext a poukazuje na přínos pro českou moderní hudbu 20. století.

Dvě mariánské antifony Alma Redemptoris Mater Maura Haberhauera ze sbírky rajhradského kláštera
Antonín Lavička

Hlavním předmětem této bakalářské práce je kriticko-praktická edice dvou mariánských antifon Alma Redemptoris Mater od rajhradského benediktinského skladatele 18. století, Maura Haberhauera (1746–1799), uložených v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. Práce je rozdělena na dvě části. První část obsahuje stav bádání o skladateli, kapitolu o jeho životě, v další kapitole jsou uvedeny recentní informace o rajhradském klášteře. Náplní druhé části práce je edice dvou Haberhauerových Alma Redemptoris Mater. Součástí toho je popis pramene, ediční zpráva a analytické sondy.

Robert Führer a sonda do jeho tvorby vydané u Marca Berry v Praze v 1. polovině 19. století
Marcela Melková

Bakalářská diplomová práce se zabývá skladbami významného varhaníka a hudebního skla-datele Roberta Führera, který své kompozice velmi pravděpodobně napsal v Praze. Cílem práce bylo nejen určit, které skladby v Praze zkomponoval, a to až do roku 1845, kdy Prahu opustil, ale též odpovědět na otázku, jaké místo Robert Führer zaujímal mezi svými součas-níky, tedy v 1. polovině 19. stol. v Praze. Ke spolehlivému určení jeho děl z tohoto období tato práce využívá katalogu Marco Berry, jednoho z nejvýznamnějších pražských hudebních nakladatelů této doby. Práce nahlíží do života a díla autora, do jeho působení v pražských hudebních institucích a zabývá se vydanými tisky jeho skladeb. Součástí této práce je pak také analýza vybraných děl, která se snaží o přiblížení stylu autorovy skladatelské práce.

Josef Berg a jeho Eufrides před branami Tymén
Kateřina Minaříková

Předmětem práce je skladatel Josef Berg a jeho komorní opera Eufrides před branami Tymén z roku 1964. Berg byl ve své předchozí tvorbě ovlivněn mimo jiné antickou mytologií, avšak začátkem 60. let objevuje dramatické principy Bertolta Brechta, které jej přivedly k novému demytizujícímu pojetí této látky. Posléze skladatel demytizuje také operní formou a vytvoří tak zcela nový jevištní tvar. Práce se zameřuje především na popis Eufrida a jeho formální zařazení.

Použitie artificiálnej hudby vo filmoch Piera Paola Pasoliniho
Matúš Mravec

Témou tejto bakalárskej diplomovej práce je použitie artificiálnej hudby vo filmoch talianskeho režiséra Piera Paola Pasoliniho (1922–1975). Práca je primárne zameraná na dva Pasoliniho filmy z obdobia neorealizmu. Ďalej poskytuje aj celkový prehľad ostatných Pasoliniho filmov, ktoré sú charakteristické používaním artificiálnej hudby ako súčasti svojej zvukovej stopy.

Loretánské litanie Floriana Wrastilla ze sbírky kostela Panny Marie v Dubu nad Moravou – kriticko-praktická edice
Anna Mullerová

Hlavním cílem bakalářské práce je kriticko-praktická edice loretánské litanie štýrského benediktýna, kněze a hudebního skladatele Floriana Wrastilla (1717–1758), která pochází z hudební sbírky kostela Panny Marie v Dubu nad Moravou. Tato edice je doplněna informacemi o dosavadním stavu bádání o skladateli, a rovněž o historickém, liturgickém a kompozičním kontextu uvedeného díla. Práce bude rovněž obsahovat stručnou zmínku o sbírce, ve které se litanie dochovala.

Mešní propria Františka Gregora Emmerta v kontextu české duchovní tvorby 20. století
Tereza Opálková

Bakalářská diplomová práce přináší urtextovou edici mešních proprií skladatele a pedagoga Františka Gregora Emmerta (1940–2015). Edice umožňuje premiérové uvedení skladby, což je také jeden z cílů. Tato praktická rovina je obohacena o nastínění charakteristiky díla, zasazení skladby do kontextu duchovní hudby jak samotného skladatele, tak do kontextu duchovní tvorby českých skladatelů 20. století. Jedná se o vokálně-instrumentální dílo pro smíšený sbor, soprán, tenor, bas a voce sola, varhany, dvě trubky, dva trombony, dva triangly a kontrabas. Dílo bylo dokončeno v roce 1999 v den svatého Jana Ogilvie. Skladba je uložena v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea

Specifika tvorby Františka Chaloupky se zaměřením na komorní dílo
Ardian Saraqi

František Chaloupka (*1981) je brněnský skladatel, kytarista a vedoucí kytarového institutu. Jeho tvorba je charakteristická prací s témbrem, heterofonií, rytmickými schématy a prvkem nesouhry. Tato práce má za cíl představit styl skladatele.

Ida Kelarová a dětský sbor Čhavorenge
Radka Škochová

Romové. Nejpočetnější etnická menšina v naší zemi. V České a Slovenské republice jich žije přes půl milionu. Více než polovina z nich pobývá na místech, kde chybí zá-kladní životní podmínky. Děti a mládež z těchto lokalit se každodenně potýkají s ab-sencí primárních existenčních nezbytností, jako dostatek kvalitního jídla, pevná stře-cha nad hlavou či dostupnost pitné vody. V důsledku toho, si nemohou dovolit takový luxus, jako například rozvíjet svůj hudební nebo jiný talent, či možnost hodnotného vzdělávání. Ida Kelarová, spolu se svým životním partnerem Desideriem Duždou, se prostřednictvím svého neziskového spolku MIRET snaží těmto dětem pomáhat. Tím, že jim otevřou jiný svět, dokáží měnit jejich pohled na život a existenční možnosti. Svou podporou motivují a dále rozvíjejí potenciál a talent těchto mladých Romů. Ti tak dostávají šanci změnit směřování svého života, často předurčené nepříznivými životními okolnostmi. Díky tomu znovu nalézají cestu ke své bohaté kultuře a stávají se sebevědomými lidmi. Praktickým důkazem úspěšnosti tohoto alternativního modelu vzdělávání romských dětí a mládeže je Čhavorenge. Čhavorenge je dětský romský sbor, který Ida Kelarová založila na podporu dětí, je-jichž životní podmínky nedávají naději plně rozvinout jejich potenciál, a žít život podle svých představ. Cílem mé práce je přiblížit práci Idy Kelarové a jejího souboru Čhavorenge, ale také snaha pomoci k pochopení naší největší minoritní společnosti – Romů – prostřednictvím seznámení s jejich historií a kulturou. Téma romské otázky a inspirativního přínosu romské kultury pro českou majoritní společnost je stále více aktuální. Ida Kelarová nám prostřednictvím svého sboru Čhavorenge přináší v ryzí, živelné podobě romskou hudbu, umocněnou vědomím prokázaných pozitivních sociálních dopadů na členy souboru. Hudba, která se řine z pódia při koncertě Čhavorenge, navíc zesílená hudebním doprovodem České filharmonie, pak působí na posluchače přímo magicky. Ve snaze o uchopení dané problematiky se opírám o množství literatury s tématem dějin, tradic a folklóru romského etnika a poslechem jeho hudby. Nedílnou součástí mého úsilí o bližší obeznámení s myšlenkou podpory mladých znevýhodněných Romů, bylo osobní setkání s Idou Kelarovou, jejím partnerem Desideriem Duždou a dramaturgem vzdělávacích pořadů České filharmonie Petrem Kadlecem. Byl to právě Petr Kadlec, který s myšlenkou spolupráce souboru s Českou filharmonií Idu Kelarovou oslovil. Díky součinnosti s Českou filharmonií je Čhavorenge a jeho odkaz skutečně slyšet. A to doslova. Ve své práci dále upozorňuji na specifika romské rodiny a společnosti v přístupu ke vzdělávání, ale i překážky školního systému většinové společnosti, vycházející z ne-pochopení kulturních odlišností Romů a mnohdy přetrvávajících rasistických tendencí. Řešení zlepšení přístupu k romské minoritě a zkvalitnění vzájemných vztahů se nabí-zí v bližším propojení našich kultur a jejich důslednějším poznávání. Na základě toho můžeme začít měnit pohled na sebe navzájem. Zvláště romská hudebnost a hudba jsou pomyslným mostem mezi našimi dvěma společnostmi, který by nás mohl spojit.

Edward Elgar, Sen Gerontiův, op. 38
Dan Šotkovský

Bakalářská práce je zaměřena především na hudební dílo s názvem The Dream of Gerontius, česky Sen Gerontiův, z roku 1901 od britského skladatele Edwarda Elgara (1857–1934), jakožto jeho 38. opus. V první části práce jsou nastíněny životopisy jak autora původního textu díla, teologa a spisovatele kardinála Henryho Newmana (1801–1890), tak již zmíněného hudebního skladatele. Poté následuje hudebí analýza díla, zaměřena na propojení textu s jednotlivými motivy a jejich význam. Součástí analýzy je i český překlad.

Náchodský kantor Karel Kejklíček a jeho hudební tvorba
Hana Štěpánová

Bakalářská diplomová práce se věnuje osobnosti Karla Kejklíčka (* 20. 12. 1802, † 1. 3. 1863), náchodského kantora, varhaníka, sbormistra a skladatele, jenž se významným způsobem podílel na rozvoji hudebního života v Náchodě. První část práce obsahuje souborný přehled jeho životních dat a druhou část tvoří hudební katalog jeho díla, dohledatelného na českém území. Cílem této práce je pak uceleně prezentovat dosud známá fakta o jeho osobě a shrnout význam jeho hudební tvorby.

Tři rukopisné sešity klavírních skladeb a písní sebrané v roce 1829 brněnskou měšťankou Franziskou Kowařik
Anna Švrčinová

Bakalářská diplomová práce se zabývá třemi rukopisnými sešity klavírních skladeb a písní sebraných brněnskou měšťankou Franziskou Kowařik pocházejících z roku 1829. Hlavním cílem práce je vypracování kriticko-praktické edice a identifikace klavírních skladeb a písní včetně jejich autorů. V současnosti jsou tyto rukopisy uložené v Moravské zemské knihovně v Brně. Celá kolekce bude zařazena do dobového kontextu. Sekundárně je práce věnována hudební činnosti a významu skladatele Adalberta Kubitschka, jehož skladby se v sešitech dochovaly. Součástí textu jsou také informace o hudebním brněnském životě z konce 18. a raného 19. století.

Varhany z dílny Františka Svítila na Vysočině
Andrea Vaňková

Tato bakalářská práce se zabývá varhanami z dílny Františka Svítila z Nového Města na Moravě, a to konkrétně v oblasti Vysočiny. Práce obsahuje informace o vývoji varhanářství na Moravě, životopis Františka Svítila, soupis jeho varhanářské práce a pokračovateli rodinné tradice. Blíže jsem se zaměřila na dva nástroje, které se dochovaly původní. U těchto nástrojů jsem popsala aktuální stav a srovnala jsem jej s původním nástrojem. Uvádím zde hudební dění v těchto obcích a historický vývoj farnosti a obce.

Otakar Ševčík a jeho houslová metoda
Sabina Večeřová

Má bakalářská diplomová práce se zabývá houslovou metodou Otakara Ševčíka. V práci je uveden stručný Ševčíkův životopis, následně jsou popsány základní zásady jeho metody. Dále jsem se blíže zaměřila na charakteristiky vybraných opusů. Primárně jsem analyzovala dílo Houslová škola pro začátečníky opus 6, ve kterém Ševčík zaznamenal podstatu své houslové školy. V závěrečné kapitole práce jsou shrnuty názory významných osobností z houslového prostředí na jeho postupy a je zde také zhodnocen Ševčíkův odkaz pro budoucí generace.

 

Lidová píseň na Kopanicích: proměny interpretace
Kateřina Dynková

Tématem mé magisterské diplomové práce je proměna interpretace lidových písní zapsaných na moravských Kopanicích. Tento nevelký slovácký subregion na moravskoslovenském pomezí upoutal svou specifickou lidovou kulturou, a zejména bohatým písňovým folklorem řadu osobností, včetně skladatele Leoše Janáčka. V průběhu 20. století se – stejně jako v dalších moravských regionech – život lidové písně přesunul z její tzv. první existence do oblasti folklorismu, tedy záměrného pěstování folklorního kulturního dědictví zejména v rámci scénického a koncertního předvádění. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem zasáhly proměny společnosti a kultury do způsobu interpretace (instrumentální i vokální) písňového folkloru z Kopanic a kdo jsou jeho dnešní nositelé.

Mše As dur Johanna Gottlieba Naumanna z hudební sbírky Milosrdných bratří v Brně
Martina Janková

Magisterská diplomová práce se věnuje ve své době velice slavné Mši As dur drážďanského skladatele Johanna Gottlieba Naumanna (1741–1801). Jádro práce tvoří kriticko-praktická edice mše. Edice vychází z hudebniny pocházející ze sbírky Milosrdných bratří v Brně, která je uložena v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. V práci je nastíněn základní stav bádání o skladateli, uvedeny informace o jeho životě a tvorbě, a také problematika zhudebňování mešního ordinária v 18. století. Je také krátce představena hudební sbírka, z níž hudebnina pochází, informace o struktuře Mše As dur a analytické sondy týkající se části Gloria.

Marie Steinerová: Profil pěvkyně
Lucie Regináčová

Předkládaná magisterská diplomová práce pojednává především o pěvecké kariéře Marie Steinerové (1923–2019), pěvkyně, která byla významnou uměleckou osobností brněnské hudební kultury 2. poloviny 20. století. Vynikala především svým pojetím rolí oper Leoše Janáčka, díky čemuž získala přezdívku „janáčkovská pěvkyně.“ Kromě své operní kariéry působila jako pedagožka na Konzervatoři Brno a Janáčkově akademii múzických umění, externě vyučovala herce a pěvce v divadlech v Teplicích (Východočeské divadlo) a Českých Budějovicích (Jihočeské divadlo). Odchovala řadu pěvců, muzikálových i činoherních herců. Diplomová práce odráží také společenskou situaci po 2. světové válce a po nástupu socialismu v návaznosti na osobní i profesní život pěvkyně.

Vícehlasý repertoár kadaňských františkánů v 17. a 18. století
Tereza Trojanová

Tématem předkládané diplomové práce je obsahová a formální analýza františkánského fondu hudebně-liturgických rukopisů uloženého v knihovně kláštera U Panny Marie Sněžné v Praze se zaměřením na rukopisy obsahující figurální repertoár a rukopis Hymnodia Franciscana. Ucelený popis jednotlivých pramenů je dále využit pro zasazení fondu do kontextu doposud probádaných františkánských hudebních pramenů 17. a 18. století a posouzení dosavadních předpokladů a definic františkánské hudebně-provozovací praxe daného období.

Foto: Pixabay