První májovou sobotu 7. května se v břeclavském Kafé Piksla sešly tři kapely: Separator, Step To The Crowd a Eponine. Koncert měl původně začít v 20:00, nicméně byl patrně díky probíhajícímu hokejovému zápasu o nějakou dobu odložen. Protože hlavní hvězdou večera byla kapela Eponine, bude v recenzi zaměřena pozornost právě na ni.
Jako první vystoupila heavy metalová hudební skupina Separator z Hodonína. Ta se sice potýkala s pár problémy, jakými byla například nemoc kytaristy a chybějící setlist, ale výkon členů to ani v nejmenším nenarušilo. Naopak, vedli si velmi dobře, což bylo nejen slyšet, ale také vidět, neboť na maličkém pódiu předvedli neskutečně energickou show, hodnou i velkých koncertních hal. Vedle technicky dobrých výkonů jednotlivých členů a profesionálního vystupování si zaslouží vyzdvihnout také angličtina vokalisty. Snad jen na rozsahu by bylo dobré ještě alespoň trochu zapracovat. Po skupině Separator následovala brněnská kapela Step To The Crowd hrající post hardcore, jež si vedla přibližně stejně jako jejich hodonínští kolegové. To platí jak pro výkony muzikantů, tak pro jejich celkové vystupování a také angličtinu, řev a pěvecký výkon jejich vokalisty, který disponoval na poslech příjemným hlasem, kterému by ale neuškodilo dál věnovat trochu péče.
Celý večer zakončila pětičlenná brněnsko-břeclavská formace Eponine kombinující rock, metal a screamo, která sice zatím nevydala regulérní album, ale na svém kontě již má dvě EP, účast na mnoha festivalech a spolupráci s Americkým producentem Beau Hillem. Toho večera předvedli členové kapely hru na vysoké technické úrovni a působili navíc i velmi sehraně, profesionálně a uvolněně, což k dobrým výkonům jistě také pomohlo. Jediné, co dojem z koncertu trochu kazilo, bylo nazvučení – akustika klubu byla sice celkově skvělá, ale naneštěstí poněkud zanikaly riffy sólové kytary a zvukový podkres, který byl přehráván na playback v riffech kytary doprovodné, což místy patrně poněkud znesnadňovalo výkon zpěvačce Zuzaně. Pokud je řeč o Zuzanině zpěvu, mohu s čistým svědomím prohlásit, že až na pár menších zaváhání byl stejně jako výkony jejích kolegů výborný. Totéž platí i pro její growling/screaming, i když by bylo určitě dobré, kdyby ještě trochu pracovala na zdokonalení svého hlasového rozsahu vzhledem k tomu, že některé písně kapely obsahují velice vysoko položené tóny, které jí činily nepatrné těžkosti. To ale nic nemění na tom, že Zuzanin výkon byl až na pár menších chyb nadmíru dobrý. Místy bylo navíc až s podivem, jak zvládala nárazovité střídání obou technik a dynamik. Kromě toho podávala stejně kvalitní výkon od začátku až do konce, aniž by se u ní začala projevovat hlasová únava.
Shrnutí? Opravdu nepříjemné bylo zdržení koncertu kvůli hokejovému zápasu, nicméně všechny tři hudební skupiny odvedly velice dobré výkony a to navzdory menším problémům, jakým bylo například nazvučení, které nepotrápilo pouze Eponine, v jejichž případě o něm padla zmínka.
PAVLÍNA DOSKOČILOVÁ
Jaké jsou možnosti současných sbormistrů při rozšiřování repertoáru vlastních sborů? Mohou nenotové prameny sbormistrovi poskytovat nějaké další informace ke skladbě? Proč jsou tak užitečné kritické edice neprovozovaných skladeb?
HANA PTÁČKOVÁ
Proč “poslouchatelnost” a krása už tolik neznamenaly? To je otázka, kterou si možná často kladou lidé při poslechu hudby 20. stol. Zkusme se zamyslet nad jedním z důvodů při noření se do Šostakovičovy 13. symfonie Babí jar.