Láska a ctnost na Ústavu hudební vědy

Muzikologické kolokvium přilákalo na Ústav hudební vědy Masarykovy univerzity mnohé význačné oborové kapacity. Bylo předneseno množství příspěvků, které všechny spojovala láska a ctnost.

Láska a ctnost jsou jako jedny z nejdůležitějších afektů hudby 17. a 18. století vykládány z nejrůznějších úhlů pohledu. Láska jako cit mezi milenci, láska jako pokora před Bohem, láska jako starší sestra žárlivosti. V hudbě je možné těchto nahlížení využít mnoha způsoby, a to bylo klíčovým tématem letošního muzikologického kolokvia.

V pořadí již 56. Muzikologické kolokvium se konalo ve dnech 10.–12. října na Ústavu hudební vědy v Brně. Jeho tématem byla Láska a ctnost v hudebně-dramatických dílech v letech cca 1660–1800 a přivítalo množství význačných současných muzikologů nejen z Čech, ale i z Evropy a zámoří. Zastoupeny tak nebyly pouze sousední státy (Rakousko, Polsko), ale i Itálie, či Spojené státy americké.

Zahájení proběhlo velice vlídně, kdy všechny zúčastněné přivítala několika milými slovy prof. Jana Perutková. Poděkovala za návštěvu všem přísedícím zahraničním hostům a nezapomněla ani na tuzemské muzikology z místních univerzit a vědeckých institucí. Zvláštní pozornost potom věnovala čestnému hostu, prof. Jiřímu Sehnalovi.

Jednotlivé příspěvky, které byly rozděleny do jednotlivých bloků, byly velmi rozmanité – ať už svým tématem, způsobem zpracování, tak velikostí následné diskuse. Opravdu záslužnou práci vykonali prof. Thomas Hochradner, prof. Otto Biba, prof. Herbert Seifert a dr. Elisabeth Hilscher, kteří se kromě přednesení svých příspěvků ujali i moderování konkrétních bloků a vedení následných diskusí.

Z velmi významných zahraničních hostů letošního Muzikologického kolokvia zmíním alespoň některé – z Varšavské univerzity přicestoval se svým příspěvkem dr. Tomasz Fatalski, který hovořil o nově objeveném úryvku ze ztracené narozeninové kantáty pro pruského krále Friedricha II. z pera Carla Ditterse z Dittersdorfu. Neformálně pojatý příspěvek prof. Angely Romagnoli z univerzity v Pavii, zabývající se operou Il voto di Jefte Vincenza Benattiho, účastníkům přiblížil pohled na lásku, ctnost, ale i jiné v opeře užité afekty. Zmíníme ještě výstup prof. Michaela Beckermanna z newyorské univerzity, jehož příspěvek o opeře Francesca Cavalliho L´Erismena ukázal různé způsoby interpretace zamilovaného textu. Michael Beckermann do České republiky nepřicestoval pouze kvůli svému příspěvku na Muzikologickém kolokviu, ale také kvůli převzetí čestného doktorátu, jehož udělení se konalo 13. října.

Z českých mluvčích zmíním například dr. Václava Kapsu z Akademie věd České republiky, dr. Petra Slouku z Lobkowiczského archivu, nebo dr. Václava Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Velmi zajímavý a poutavý byl pak příspěvek doc. Jany Spáčilové z Univerzity Palackého Olomouc o Libuši a Přemyslu v italských operách a o různém přístupu ke zpracování vztahu mezi nimi.

Po druhém dni přednášek čekal na účastníky bohatý doprovodný program – nejdříve návštěva Památníku Leoše Janáčka, poté koncert souboru Musica figuralis, pod vedením muzikologa a cembalisty Marka Čermáka. Ten se svým souborem posluchačům nabídl ve čtyřčlenném provedení (dvoje housle, violoncello a cembalo) díla dvou moravských skladatelů 18. století – Antona Neumanna a Josepha Puschmanna. Po koncertě byl navíc pro přednášející přichystán drobný společenský večer.