Malujemehudbu.cz: Od hudebního workshopu pro děti do onlinu. Cesta tam a zase zpátky.

Text představuje projekt Malujemehudbu.cz, což je webová stránka, která vznikla jako alternativa k workshopům pro děti se zaměřením na grafické partitury, které ale v současné epidemiologické situaci nebylo (a stále není) možné realizovat ve standardních podmínkách.

/

The text presents the project Malujemehudbu.cz, which is a website that was created as an alternative to workshops for children with a focus on graphic scores, which was not possible (and still is not) to implement in standard conditions in the current epidemiological situation.

Keywords: music workshop for children, graphic score, online music lessons, teaching music during a pandemic.

 

O projektu

Online projekt Malujemehudbu.cz vznikl jako interaktivní webová stránka se zaměřením na grafické partitury a jejich hudební zpracování. Kombinuje teoretickou edukativní část (text pro děti o historickém vývoji a možnostech hudební notace) s praktickou kreativní. Děti se v něm zapojí do tvorby grafických i zvukových souborů, které jsou zde následně zveřejněny a připraveny k dalším možným zpracováním. Do projektu přispěla řada současných výtvarníků a hudebníků - improvizátorů i skladatelů. Na jedné ploše tak dochází k prolnutí dětského a profesionálního přístupu v rámci audiovizuálního umění.

Za vznikem tohoto projektu stojí Radim Hanousek, umělecký vedoucí souboru Dust in the Groove, který se žánrově pohybuje na hranici experimentálního jazzu a soudobé hudby, přičemž velký prostor v hudbě Dustu je věnován individuální a kolektivní improvizaci a hledání nových zvukových možností. Kromě koncertní činnosti se soubor věnuje vzdělávací činnosti v rámci hudebních workshopů pro děti se zaměřením na improvizaci a grafické partitury.

Uzavření škol, zrušení či omezení veřejných hudebních produkcí i dětských volnočasových aktivit v dubnu 2020 přivedlo Radim Hanouska na nápad vytvořit webovou stránku malujemehudbu.cz, která by umožnila uměleckou komunikaci mezi výtvarníky a hudebníky a zároveň zapojila kreativně děti do audiovizuálního světa, improvizace, výtvarného umění a aktivního poslouchání.

Autor k tomu uvádí: „Během karantény jsem vyzval deset přátel z řad výtvarníků, jejichž tvorbu znám a je mi blízká, aby se pokusili vytvořit výtvarné dílo se záměrem možné hudební interpretace a své digitalizované obrazy následně přidali na webové stránky Malujeme hudbu“[1] „Zadání jsem nijak více nespecifikoval, pouze jsem upozornil, že díla budou nabídnuta hudebníkům jako grafické partitury a měla by tedy být k tomuto účelu dostatečně inspirativní, aby nejen svou estetickou kvalitou, ale i třeba atmosférou, kompozicí, kombinací a intenzitou barev, tvarem linií či znázorněním nějakého příběhu či okamžiku vyvolaly v hudebníkovi potřebné emoce a kreativitu pro vlastní hudební interpretaci výtvarného díla.“[2]

Spolupracujícími výtvarníky byly například Peter Graham, Natalie Perkof, Lenka Pilařová, Olga Piperová, Reidun Rose Vinda, Roberta Legros Štěpánková a hudebníci Marcel Bárta, Nikol Bóková, Fabio Delvò, Didrik Ingvaldsen, Žaneta Vítová, Jana Vondrů, Michal Wróblewski. Na realizaci webové stránky se podíleli Radim Hanousek (nápad, vedení), Nikola Illeová (organizace, realizace), Jakub Škrha (webmaster), Tomáš Vrba (design). Projekt finančně podpořilo statutární město Brno.

Motivace pro děti

V rámci aktivizace dětí se tvůrci webu obrací zvlášť na výtvarníky a hudebníky.

Výtvarníci dostali za úkol vybavit si nějaký zvuk, který je zaujal, či v nich vyvolal nějakou konkrétní emoci („vylekal, rozesmál, trhal vám či hladil uši.“[3]). V další fázi se měli zamyslet, jak by se takový zvuk dal nakreslit nebo zapsat. Zaměřit se u toho měli zejména na náladu, pohyb nebo barvu.

Naopak hudebníci měli na základě takto vzniklé grafické partitury buď rovnou improvizovat, anebo si výstup připravit vzhledem ke zvukovým možnostem svého nástroje.

Jako inspirace jsou jim nabízena již zveřejněná díla profesionálních výtvarníků a hudebníků, což byli výše zmínění umělci oslovení autorem projektu.

Jak na to aneb návod k použití

Orientaci a pohyb po webu by měly zvládnout děti na druhém stupni, u menších děti se počítá se spoluúčastí rodičů nebo jiné dohlížející osoby. Pro aktivní účast je však potřeba mít zřízenou emailovou adresu kvůli vstupní registraci uživatelů.

Po vstupu na webovou stránku uvidí návštěvníci tlačítko pro přihlášení. To slouží k ověření uživatele pro eliminování nevyžádaného obsahu od tzv. robotů a dalších nezainteresovaných návštěvníků, zároveň také pro vytvoření profilu, kde mohou zadat návštěvníci pár informací o sobě a ty pak mohou sloužit třeba k jednoznačné identifikaci mezi kamarády nebo i propagaci jejich další tvorby.

 

Obr. 1 úvod

 

Jako další se na stránce nachází rozcestník. První možností je „Namaluj hudbu“, kdy se po kliknutí na „Hudba pro obrázky“ návštěvníci ocitnou v galerii nahraných zvuků.

 

Obr. 2 hudba

 

Po kliknutí na náhled ukázky se dostanou už na celý příspěvek, kde se nachází krátká informace o autorovi příspěvku včetně vizualizace jeho hudebního příspěvku. Pro přehrání příspěvku pak stačí kliknout na trojúhelníček (obvyklé označení pro funkci „play“), průběh skladby lze sledovat i na zmíněné vizualizaci. Pro přidání obrazové reakce na danou skladbu slouží tlačítko „Přidej vlastní“. Přidat lze soubor ve formátu JPG, který lze pořídit buď zavedením fotografie výtvarného díla, nebo nahráním grafického souboru vytvořeného přímo na počítači. Ke každému příspěvku lze přidávat libovolný počet obrazových reakcí. Jak již bylo zmíněno, vložit příspěvek mohou pouze přihlášení uživatelé.

Obr. 3 Bárta

Druhou možností je „Zahraj obraz“. Po kliknutí na ikonu „Obrázky pro hudbu“ se zobrazí galerie nahraných obrázků.

Obr. 4 obrázky

Po výběru a kliknutí na náhled zvoleného obrázku se návštěvníci dostanou na stránku vybraného příspěvku, kde pak jako přihlášení uživatelé mohou zase reagovat hudbou na obrazovou předlohu. Vložit lze hudební soubor ve formátu MP3.

Obr. 5 Nina

Teoretické základy

Účelem teoretického oddílu webu je seznámit děti s historickým vývojem hudební notace. Stručnou a zábavnou formou za doprovodu množství videoukázek se zastaví u jednotlivých milníků ve vývoji hudební notace.

Nejdříve zjistí, proč vlastně bylo potřeba hudbu nějakým způsobem zachytit. Jako první se zastaví u Řeků a značek známých ze Seikilovy písně. Jako další ze systému hudebních značek jsou tu zmíněny neumy používané v raně křesťanských zpěvech.

Od značek se výklad přesouvá už k čtyřlinkové notaci Quida z Arezza a k dnešnímu základnímu notačnímu systému, jak jej mohou děti znát z různých zpěvníků. V dalším vývoji se dozví, proč postupem času přestal tento způsob notace některým hudebníkům stačit. To už je využito jako přechod k období dvacátého století, kterému je pochopitelně věnována největší část výkladu.

Nově vzniklé zvuky bylo potřeba zaznamenat novými způsoby, jako příklad je dětem předkládán Luigi Russolo se svým vynálezem hlukostroje. Největší prostor dostal John Cage a jeho hledání nových zvuků. S rozvojem zvukové techniky pak přibyly zvuky elektronické a byla publikována první partitura elektronické hudby. Různé varianty práce se zvukem a jejím zaznamenáním jsou zobrazeny přiloženými videoukázkami (Karlheinz Stockhausen: Studie II, Karel Goeywaerts: Kompozice č. 4 s mrtvými tóny, Luc Ferrari: Music promenade).

Hlavní a nejpotřebnější informací tohoto oddílu je ale vznik první čistě grafické partitury, kterou vytvořil Earl Brown pro svou kompozici December 1952. Pro super zvídavé děti následuje bonusová část o Johnu Cageovi, ve formě krátkých komentářů k videoukázkám z jeho tvorby.

Malujemehudbu.cz vs. Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání

Svým zaměřením zahrnuje projekt celou vzdělávací oblast Umění a kultura, tedy oba obory – výtvarnou i hudební výchovu.

Vzdělávací obor hudební výchova

Výběr výstupů, ke kterým aktivity na webu vedou žáka na prvním stupni:[4]

• rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby (základní vodítko pro zachycení výtvarnými prostředky)
• rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální (součást aktivního poslechu)
• realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not (zde konkrétně tedy ne not, ale pomocí grafického znázornění)
• využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché, popřípadě složitější hudební nástroje k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní (v našem případě tedy obrazového materiálu)
• provádí elementární hudební improvizace (v motivaci zmíněný první přístup k obrazovému materiálu)
• rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny (součást aktivního poslechu)

Výběr výstupů, ke kterým aktivity na webu vedou žáka na druhém stupni:

• využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách
• reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace (zde improvizace a reakce na obrazový materiál)
• orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá užité hudebně výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky, chápe jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku (součást aktivního poslechu)
• vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění (při srovnávání předlohy a reakce na ni)

Vzdělávací obor výtvarná výchova

Výběr výstupů, ke kterým aktivity na webu vedou žáka na prvním stupni:[5]

• rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ (hledání struktury pro vhodné zhudebnění)
• v tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace (při tvorbě obrazového příspěvku je možné používat i konkrétní prvky)
• interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svou dosavadní zkušeností (při srovnání různých reakcí na tutéž předlohu)
• na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil (příprava před realizací vlastního reakce na předlohu)
• ve vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření; porovnává je na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy a jiné) (při srovnání různých reakcí na tutéž předlohu)
• užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku: v plošném vyjádření linie a barevné plochy; v objemovém vyjádření modelování a skulpturální postup (samotná realizace vlastní reakce na předlohu)
• při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na tvorbu vyjádření, která mají komunikační účinky pro jeho nejbližší sociální vztahy (promítnutí vlastních prožitků při poslechu hudební předlohy)
• nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly; uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě (zde vázány na sluchové vjemy)
• osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění) (samotná realizace vlastní reakce na předlohu)
• porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace (při srovnání různých reakcí na tutéž předlohu)
• nalézá a do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil (zpětná vazba po aktivitě, zhodnocení dalších reakcí na příspěvek)

Výběr výstupů, ke kterým aktivity na webu vedou žáka na druhém stupni:

• vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků; variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků (samotná realizace vlastní reakce na předlohu)
• užívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie (samotná realizace vlastní reakce na předlohu)
• užívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích; k tvorbě užívá některé metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích – počítačová grafika, fotografie, video, animace (obrazový příspěvek může být vytvořen i počítačově, formát příspěvku omezují pouze technické parametry)
• vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření; porovnává a hodnotí jeho účinky s účinky již existujících i běžně užívaných vizuálně obrazných vyjádření (při srovnání různých reakcí na tutéž předlohu)
• rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu (před realizací vlastní reakce na předlohu)
• porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření; vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů (při srovnání různých reakcí na tutéž předlohu)
• ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích (zpětná vazba po aktivitě, zhodnocení dalších reakcí na příspěvek)

… A zase zpátky?

Na tomto místě je třeba zdůvodnit poslední větu v názvu předkládaného textu. Jak by se totiž mohlo zdát, neodkazuje jen ke střídajícím se fázím rozvolnění a zavedení opatření, ale na to, že web pak bude sloužit (a již v jednom krátkém časovém období rozvolnění sloužil) jako prostor pro zveřejnění výstupů z klasických kontaktních workshopů, na které tímto bude možné dále reagovat v online prostoru.

Mgr. Bc. Nikola Illeová

nikola.illeova@gmail.com

Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy (doktorandka).

Moravské zemské muzeum, Oddělení dějin hudby (kurátorka, edukátorka v kultuře).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroje:

https://www.dustinthegroove.cz/

https://www.malujemehudbu.cz/

 

 

Bibliografie:

 

CAGE, John; KNOWLES, Alison. Notations. New York: Something Else Press, 1969.

HANOUSEK, Radim. Audio-vizuální tvorba v izolaci. ArteActa on-line, <https://arteacta.cz/audio-vizualni-tvorba-v-izolaci/> [cit. 28. 2. 2021].

COX, Christoph; WARNER, Daniel, ed. Audiokultúra: texty o modernej hudbe. Přeložil Ivan KOSKA, přeložil Peter ZAGAR. Bratislava: Hudobné centrum, 2013.

KOFROŇ, Petr; SMOLKA, Martin. Grafické partitury a koncepty / Graphic scores and concepts. Olomouc: Audio ego, Miracle 7, Votobia, 1996.

LIBERA, Michał; MENDYK Michał. H.U.D.B.A.: harmonicky unikátní defilé bombastické akustiky. Praha: Jakost, 2018.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2017. Dostupné z: <http://www.nuv.cz/t/aktualne-platne-zneni-rvp-zv> [cit. 28. 2. 2021].

STONE, Kurt. Music Notation in the Twentieth Century: a Practical Guide Book. New York/London: W.W. Norton, 1980.

 

 

[1] HANOUSEK, Radim. Audio-vizuální tvorba v izolaci. ArteActa on-line, dostupné z: <https://arteacta.cz/audio-vizualni-tvorba-v-izolaci/> [cit. 28. 2. 2021].

[2] HANOUSEK, op. cit.

[3] Dostupné z: <https://www.malujemehudbu.cz/jak-na-to> [cit. 28. 2. 2021].

[4] Dle RVP pro základní vzdělávání, s. 84–6. Dostupné z: <http://www.nuv.cz/t/aktualne-platne-zneni-rvp-zv> [cit. 28. 2. 2021].

[5] dle RVP pro základní vzdělávání, s. 86–90. Dostupné z: <http://www.nuv.cz/t/aktualne-platne-zneni-rvp-zv> [cit. 28. 2. 2021].