Když chceš své „projekty“ posouvat dál, dělat podle sebe, intimně, do detailu, jinak, kvalitně a třeba i draze, můžeš riskovat. Podobně jako spisovatelka a (sebe a nejen sebe)nakladatelka Barbora Baronová. Artové nakladatelství Wo–men je „vo ženách“, ale neorientuje se výlučně na generovou problematiku.
Když chceš své „projekty“ posouvat dál, dělat podle sebe, intimně, do detailu, jinak, kvalitně a třeba i draze, můžeš riskovat. Podobně jako spisovatelka a (sebe a nejen sebe)nakladatelka Barbora Baronová. Artové nakladatelství Wo–men je „vo ženách“, ale neorientuje se výlučně na generovou problematiku. Společným jmenovatelem jeho produktů je kombinace funkční okázalosti a odvahy, za kterou slízávají domácí i mezinárodní smetanu. Ambiciózně působí jak vzhled, tak obsah artefaktů. Když kritizuješ stereotyp, nesmíš v něm uvíznout.
Jeden z posledních a opět úspěšných počinů Intimita náleží do ranku umělecky stylizovaného literárně-fotografického dokumentu. Obrazovou atmosféru podchytila fotografka Dita Pepe, čímž podtrhla textovou složku Barbory Baronové. Za celkový dojem nese svou kůži na trh Milan Nedvěd. Dělá dobře. Publikace však po obsahové stránce nesplňuje parametry knížky na dobrou noc. Ani po tom netouží. Vy také ne. Nečekejte samoúčelnou terapii zastoupenou příběhy pro ženy v týdenním tisku, které mají vyvolat úlevné: „někdo se má ještě hůř než já“.
Koláž šestipříbězí naráží na celospolečenská témata jako prostituce, hendikep, rakovina, šikana, deprese, umírání, strach, ztráta blízkých či zázemí. Tím, že je odkrývá, nevysává nic z jejich osobního charakteru. Zrcadlo, ve kterém se nechceš odrazit, ale které řeže do masa. Zdánlivě detabuizované životní okolnosti v osobní konfrontaci ženou jednotlivce do únikových strategií, které si nese jako břímě z rodiny nebo je důsledkem stereotypního způsobu uvažování v krizových situacích. Flexibilní a duchapřítomné reakce nepřicházejí. Škatulky a nálepky si však okolí vytváří velmi pohotově.
Na první pohled až prvoplánové (čti neuvěřitelné) a dramaticky koncentrované výpovědi od jakoby smyšlených avatarů jsou naplněny naivní opravdovostí, která leze nemilosrdně na povrch. Proměnlivé osudy houževnatých hrdinek dostávají díky nadhledu komentátorek-autorek individuální interpretační roviny. Mnohovrstevnatý přesah obohacuje celý koncept a činí jej o to více privátním. Intimita jako objevování sebe sama, sebe sama v součinnosti s druhými, jako pátrání po tom, kdo je žena a co chce.
Vyprávění 6 českých žen autorky pečlivě zaznamenávaly a zpracovávaly 3 roky. Publikace se skládá z textové knihy a 6 fotografických sešitů s výklopkami, přičemž obsahuje na 200 stran fotografií. Sentiment a předsudky odklopte stranou.
Barbora Baronová, Dita Pepe: Intimita. Wo–men, Praha, 2015, 342 s., 6 brožur.
PAVLÍNA DOSKOČILOVÁ
Jaké jsou možnosti současných sbormistrů při rozšiřování repertoáru vlastních sborů? Mohou nenotové prameny sbormistrovi poskytovat nějaké další informace ke skladbě? Proč jsou tak užitečné kritické edice neprovozovaných skladeb?
HANA PTÁČKOVÁ
Proč “poslouchatelnost” a krása už tolik neznamenaly? To je otázka, kterou si možná často kladou lidé při poslechu hudby 20. stol. Zkusme se zamyslet nad jedním z důvodů při noření se do Šostakovičovy 13. symfonie Babí jar.