Kromě nabitého festivalového programu se od 10. do 12. října konala dvě muzikologická setkání. Prvním z nich byl 51. ročník tradičního hudebněvědného kolokvia pořádaného naším ústavem. Letos pod názvem MUSICA ARTIFICIOSA: MUSIC AS AN ART AND PROFESSION nabídlo referáty zahraničních i domácích přispěvatelů (prof. Leigha Landyho, Dr. Paula Watta, PhDr. Martina Flašara, prof. Lubomíra Spurného, Doc. Vladimíra Zvary a dalších) na řadu témat od současných kompozičních technik, rolí skladatele a různých přístupů ke kompozici až k profesi hudebního kritika.
Poslední téma bylo 12. října předmětem celodenní Konference O kritice, iniciované PhDr. Karlou Hofmannovou. Nultý ročník této konference nastínil ve čtyřech tematických blocích otázky související s hudební kritikou, jejích rolích, dopadech, definici, současnému stavu a také osobnosti hudebního kritika. Náš ústav byl u řečnického stolu zastoupen v referátech Mgr. Jana Špačka, Mgr. Evy Mikuláškové a Patrika Červáka. Celodenní maraton příspěvků a diskuzí za účasti osobností z řad publicistů, dramaturgů, pedagogů i aktivních umělců přinesl náměty k zamyšlení i vášnivé diskuze a ukázal, že hudební kritika je širokým tématem nahlíženým mnoha úhly a způsoby. Doufejme, že se za rok tato událost zopakuje a přinese nové poznatky či svědectví o pozitivních změnách na poli kulturního zpravodajství.
PAVLÍNA DOSKOČILOVÁ
Jaké jsou možnosti současných sbormistrů při rozšiřování repertoáru vlastních sborů? Mohou nenotové prameny sbormistrovi poskytovat nějaké další informace ke skladbě? Proč jsou tak užitečné kritické edice neprovozovaných skladeb?
HANA PTÁČKOVÁ
Proč “poslouchatelnost” a krása už tolik neznamenaly? To je otázka, kterou si možná často kladou lidé při poslechu hudby 20. stol. Zkusme se zamyslet nad jedním z důvodů při noření se do Šostakovičovy 13. symfonie Babí jar.