Jeden pochází ze Slovácka, druhý je rodákem ze Stockholmu. Přeci se díky programu Erasmus a studijnímu pobytu v Rotterdamu seznámili a zjistili, že toho mají nejen hudebně mnoho společného. Řeč je o zakládajících členech mezinárodního hudebního uskupení Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartet, které 5. října navštívilo středobod brněnské jazzové scény – Music Lab.
Kvarteto tvoří kromě již zmíněných Alfa Carlssona (kytara) a Jiřího Kotači (trubka) dvojice mladých slovenských jazzmanů: Kristián Kuruc (bicí nástroje) a Peter Korman (kontrabas). Druhý zmíněný však kvůli zranění na koncertu nevystoupil. Večer plný vlivů skandinávské lyriky a moravského či slovenského folkloru byl okořeněn skvělými improvizacemi a zabalen do zvukové pestrosti spojené s neobyčejnou interpretační zdatností, která je všem členům tohoto uskupení vlastní. Tato zdatnost se projevila například i na tom, že Alf musel svou hrou zastupovat i kontrabas, což se částečně dařilo díky pedálovým efektům, které celým koncertem prostupovaly a jedinečným způsobem ho po zvukové stránce obohacovaly. Hledání těchto zvukových možností na jevišti bylo svou propracovaností srovnatelné se studiovou nahrávkou – kombinování různých druhů barev nebo zdvojování hlasů, to vše jsme mohli vidět a slyšet v reálném čase. A přitom bylo používání elektronických prvků velmi sofistikované a nepřebíjelo reálný zvuk, naopak se s ním dokonale propojovalo.
Mé pocity z celého koncertu byly velmi komplexní. Hudba byla intimní a lyrická, ale co víc, sálaly z ní neopakovatelné emoce. Obecenstvo je vnímalo nejen promlouvající z pódia k němu samému, ale také mezi jednotlivými hudebníky, kteří vyprávěli skrze nástroj svůj příběh. Tento hudební příběh pak buďto doplňovali či mu naopak kontrovali. Celá vícevrstevnatost jednotlivých skladeb navodila pocit jakéhosi jazzového impresionismu, ve kterém má každý výrazový prostředek jasný význam, a tak perfektně zapadá do kolem vystavovaného tématu či improvizace.
Jiří Kotača dokazuje svými projekty, že dokáže na domácí půdu přinést nové trendy a citlivě je přetvořit v něco svého s jasným rukopisem, ale s puncem oné nápaditosti. To předvedl i s jeho big bandem Cotatcha Orchestra na konci roku 2020 vydáním desky Bigbandová Elektronika, která se těšila pozitivním ohlasům a oceněním (např. v anketě Českého rozhlasu Jazz za nejlepší nahrávku roku 2020 či nominaci na Ceny Anděl 2020 v kategorii Jazz). Ptám se tedy, je toto cesta dalšího vývoje? Je elektronika budoucností jazzu? První experimenty s elektronikou v jazzové hudbě totiž sahají až do 60. let 20. století a velký rozmach zažily zhruba o dvacet let později. To vše ale probíhalo v úplně jiném směru, než jaký ukazují tělesa jako je toto kvarteto dnes. Zvuk dnešního využívání elektronických prostředků je naprosto odlišný a skýtá hudebníkům mnoho možností.
Po koncertě jsem měla možnost s Alfem a Jiřím podebatovat o různých tématech a dotkli jsme se i jejich objevování v oblasti elektroniky. Již na albu Journeys vydaném v únoru 2020 slyšíme prvopočátek jejich objevování v tomto směru. Alfovo pohráváním si s novými kytarovými efekty, které byly v menší či větší míře přítomny již na zmíněném albu, odstartovalo hledání nového zvukového obrazu a pokračovalo zkoumáním dalších možností v oblasti pedálových efektů pro trubku a bicí, jak jsem se dozvěděla. Hráči samozřejmě sledují i tvorbu jiných těles a nechají se inspirovat tím, co je osloví. Slovy Jiřího: „The characteristics of modern jazz is, I think, that you use whatever you hear and whatever you like. Then you just combine it somehow and there is always some specific output. […] To go electronic direction is one of the ways.“ „We kind of both love this big sound with some steady groove underneath. We are slowly going more and more, I think, into that direction.“ dodal Alf.
Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartet je jednoduše spojením vybraných vlivů moderního jazzu okořeněném švédským, českým a slovenským folklorem. Staví si na dobře zapamatovatelných lyrických tématech a perfektně zvládnuté improvizaci. Vše v rukou čtyř špičkových hudebníků. A to je dle mého to, co dělá tento projekt tak výjimečným.
