Cappella Mariana – Codex Speciálník

Kodex Speciálník, jinak nazývaný také Speciálník královehradecký, je dnes považován za jeden z mála rukopisných pramenů odhalujících hudební kulturu konce 15. století na našem území. Neobsahuje však pouze českou renesanční tvorbu, ale také skladby dalších evropských autorů a anonymů. Soubor Cappella Mariana, specializující se právě na interpretaci středověkého vícehlasu, na svém CD s názvem Codex Speciálník prezentuje vybrané skladby z rukopisu, a to takové, které většinou doposud stály mimo zájem jiných interpretů, na což poukazuje také fakt, že většina skladeb byla nahrána ve světové premiéře.

Soubor Cappella Mariana, v jehož čele stojí umělecký vedoucí Vojtěch Semerád, funguje od roku 2008. Jako komorní vokální soubor je složen výhradně z mezinárodně renomovaných pěvců, kteří spolupracují mimo jiné se souborem Collegium Marianum a jsou k vidění a slyšení na mnoha evropských festivalech. V pětičlenném souboru je pouze jeden ženský hlas v zastoupení sopranistky Hany Blažíkové, dále pak můžeme slyšet dva tenorové hlasy Vojtěcha Semeráda a Tomáše Lajtkepa, baryton Tomáše Krále a bas Jaromíra Noska.

K nahrávání alba si vokalisté přizvali také instrumentální složku, a to v zastoupení ansámblu složeného z cinku a trombonů doplněných varhanami. Hlavním důvodem této volby bylo především zachycení širokého spektra barev nebo také schopnost těchto nástrojů dokreslit barvu mužských hlasů a závažnost liturgického textu, jak zmiňuje Vojtěch Semerád v pozici uměleckého vedoucího.

V kontextu nahrávací činnosti souboru jde o jejich třetí nahrané a vydané CD. Prvním z nich je album s názvem Sacrum et profanum, vydané v roce 2012, a zaměřuje se na autory období renesance – od Itálie (zastoupené například Cluadiem Monteverdim) až po Anglii v zastoupení například Thomase Tallise. Druhou nahrávkou je potom CD z roku 2014 – Praga Magna a nabízí posluchačům seznámení se s hudbou Prahy jako kulturního centra renesančního umění za vlády Rudolfa II. Habsburského. Těžiště nahrávky tkví v osmihlasé mši Missa super Confitebor tibi Domine, jejíž autorem je rudolfínský kapelník Philipp de Monte.

Co se týče již publikovaných nahrávek jiných těles zaměřených čistě na repertoár Kodexu Speciálník, které se mi podařilo dohledat, vyšlo doposud pouze jedno CD s repertoárem čistě z tohoto pramene, a to v roce 1995 souboru The Hillard Ensemble v mnichovském nakladatelství ECM, výběr skladeb je však na obou srovnávaných nahrávkách zcela odlišný. Stylová interpretace tohoto souboru nabízí poněkud plnější zvuk v porovnání s Cappellou Mariana. Dále Ensemble Mare Balticum má na jednom ze svých CD skladbu z Kodexu – přestože jde o skandinávskou hudbu. Nobis est natus Hodie je zde pouze instrumentální, hra houslí není příliš příjemná na poslech. Poslední dostupný záznam alespoň jedné skladby z Kodexu Speciálník je na CD Rose Ensemble, které se zaměřuje na hudbu českou a polskou od 11. až do 16. století. Skladba s totožným názvem Nobis est natus Hodie je ale zcela odlišná, jde o vokální vícehlas, jsou zde pouze ženské hlasy a nezvykle vysoká poloha sopránu, která není u ostatních skladeb z tohoto pramene obvyklá. Také je zde oproti CD Cappelly Mariana nápadně slyšitelná akustika prostoru s dlouhým dozvukem.

Vraťme se ale zpět k hodnocenému CD Cappelly Mariana. Posuzovat zde výraz a vlastní interpretační úpravy není úplně na místě, jak by tomu například vyhovovala hudba 20. století. Duchovní hudba z konce 15. století nám příliš možností pro svébytnou, odvážnou a inovativní intepretaci nenabízí. V té době samozřejmě nebylo uváděno příliš mnoho informací o provozovací praxi, což úlohu nahrát skladby z této doby poněkud znesnadňuje. I přes snahy ansámblu tento problém co nejefektivněji vyřešit, je nahraná hudba poměrně jednotvárná a po hodině poslechu již lehce upadá pozornost.

Na druhou stranu je ale dramaturgie CD vybrána pestře a různorodě, vychází tímto z repertoáru celého pramene, který je také různorodý. Právě i název „Speciálník“ označuje knihu se speciálními zpěvy oproti běžným liturgickým knihám. Sbírka obsahuje okolo 200 vícehlasých skladeb, nejvíce je zde zastoupena mešní liturgie utrakvistické církve, v menší míře pak skladby neliturgické a čistě instrumentální.

Charaktery jednotlivých nahraných částí se mění, zamyšlená varhanní kompozice v úvodní skladbě Pane Bože buď při nás (https://www.supraphonline.cz/album/323754-codex-specialnik/cd?trackId=3677941, ukázka č. 1) se proměňuje ve slavnostní hlásání žesťů, poté ho střídají prokomponovaná instrumentální moteta s názvem Muteta kokodáč Bartholomea Franka (ukázka č. 2) s hravou a žertovnou náladou. Následuje většina částí mešního ordinária, které ale nejsou od jednoho skladatele, a tyto části jsou doplněny dalšími neliturgickými skladbami. Za zmínku stojí i zařazení známého hymnu Svatý Václave, přepracovaného do tříhlasé písně Náš milý Svatý Václave (ukázka č. 3).

Na nahrávce jako celku se prolínají hravé a vážné charaktery, polyfonní i homofonní sazba, prokomponovanost doprovodu i jednoduché prodlevy (jak instrumentální, tak vokální). Celkově ale převládá sazba melismatická, což zdůrazňuje ozdobnou funkci. Agogika je postřehnutelná, na požadavky středověké hudby dostatečná, ovšem práce s dynamikou, dle mého názoru, ne příliš výrazná, což může způsobovat onu monotónnost. Vyzdvihla bych však, že Všem zpěvákům je při poslechu dobře rozumět, což na souboru oceňují také kritiky ze živých koncertů.Akustika je překvapivě suchá, při zpěvu téměř bez slyšitelného dozvuku. Instrumentální zvuk se však nese více. Zajímavý je fakt, že si soubor pro nahrávání vybral poměrně vzdálený kostel sv. Petra v německém Oelinghausenu.

V hodnocení by neměla být opomenuta ani vizuální stránka alba. Prohlédneme-li si booklet alba, můžeme zde vidět malbu italského gotického malíře Simone Martiniho s názvem Annuntiation (v překladu Zvěstování), která se momentálně nachází v galerii Uffizi ve Florencii. Malba byla původně vytvořena okolo roku 1333 pro ozdobení oltáře katedrály v Sieně, proto mně osobně poněkud uniká důvod jejího umístění na booklet alba zaměřeného na polyfonii v Praze okolo roku 1500 (jak říká podnázev).
Celkově jsou ale přiložené informace podány v ideální míře, příliš nezahlcují a zároveň jsou výstižné. Celý text ve čtyřech jazycích umožňuje poznání i zahraničním posluchačům a také texty skladeb jsou přeloženy jak do češtiny, tak angličtiny.
Na vzniku CD se podílel převážně zahraniční tým v režii Stephana Hahna a vyšlo v belgickém vydavatelství Etcetera. Je zcela jistě zdařilým přínosem pro hudební znalce nebo odbornou veřejnost a napomáhá poznání nejen pramene Codexu Speciálník, ale také hudby 15. století jako takové.

Vydavatelství: Etcetera Records
Zvuková režie: Stephan Hahn
Zvukový inženýr: Sonja Rauchs
Hudební producent: ArteVisio, s.r.o.
Soprán: Hana Blažíková
Tenor: Vojtěch Semerád, Tomáš Lajtkep
Baryton: Tomáš Král
Bas: Jaromír Nosek
Cink: Richard Šeda
Trombon: Jakub Zívalík, Ondřej Sokol, Tomáš Lajtkep
Varhany, portativ: Catalina Vicens

Foto: Petra Hajská