Dies academicus 2013: Starý Nerez – dobrý nerez, tak ho Neřež!

květen 2013 Eva Mikulášková Kritiky 2013

Uskupení Neřež bylo vytvořeno jako volné pokračování Nerezu – legendární české skupiny 80. a poloviny 90. let v čele se Zuzanou Navarovou. Dá se říci, že tato neobyčejně zajímavá zpěvačka, textařka a skladatelka držela estetické okovy jejich hudby pevně v rukou. Latinskoamerické rytmy střídající se s alternativními směry folku doplněné výraznými poetickými texty se nabízí ke srovnání se soudobou brněnskou skupinou Dunaj (Iva Bittová, Pavel Fajt, Josef Ostřanský, Vladimír Václavek ad.). Po odchodu Navarové do skupin TresKoa zůstalo autorské trio Nerezu značně ochuzeno. Zdeněk Vřešťál a Vít Sázavský následně začali spolupracovat s Jaromírem Nohavicou a vytvořili vlastní Neřež s o dvacet let mladšími instrumentalisty.

Hlavní nedostatky výkonu skupiny „reznoucího folkaře“ Vřešťála (koncert v Semilassu se uskutečnil bez Sázavského (!)), které spatřuji snad nezaujatě z generačního odstupu, se pokusím nyní shrnout v následujících řádcích. Dramaturgie koncertu byla nesnesitelně roztříštěná. Míchání žánrů od „zlaté éry“ Nerezu přes písně psané pro Marii Rottrovou a Věru Bílou, mírné jazzové improvizace až k estrádní imitaci Karla Gotta a vánoční koledě se zdálo absurdní až nevkusné. To vše navíc prokládáno patetickým vzpomínáním na Zuzanu Navarovou a připomínkami úspěchů nového seskupení (hudba pro film Román pro muže a spolupráce se slovenskou Superstar Katkou Koščovou). Nekonečně dlouhé úvody s vyšumělými vtipy frontmana skupiny navíc nebyly ani při nejmenším přizpůsobeny úrovni publika. Musím uznat, že mladí Vít Beneš (klávesové nástroje, akordeon, perkuse; člen United Flavour), Filip Benešovský (baskytara, kytara; bývalý člen orchestrů Václava Hybše a Zdenka Bartáka) a Robert Fischmann (flétny, perkuse; frontman Before Breakfast) ovládali své nástroje znamenitě. Staženi vlnou koroze se ale bohužel nemohli dostatečně projevit…

Nejlepším počinem ovšem bylo pozvání kytaristy Tomáše Berky (Corpus Delicti, spolupráce s Vlastou Rédlem). Markantní rozdíl v technice hry na kytaru byl čitelný z prvních pár taktů a jeho přirozeně inteligentní projev k posluchačům byl po předchozích Vřešťálových faux pas nedocenitelný.

Psáno z koncertu skupiny Neřež 6. 5. 2013, Kulturní centrum Semilasso, Brno.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info