Etno-jazzový večírek v Alterně

Tomáš Vrtek Kritiky 2015

Jak bývá na Jazzfestu zvykem, večer byl rozdělen na dvě zhruba hodinu trvající části. Jako první nastoupilo slovensko-moldavské trio PaCoRa, které je v Brně velmi oblíbené, pokud mohu soudit ze spontánních nadšených reakcí diváků po každém odehraném instrumentálním sóle nebo po každé skladbě. PaCoRa, jejíž název je složen z prvních slabik příjmení jednotlivých členů, působí na středoevropské jazzové scéně jako naprosté zjevení. Ať už svým nástrojovým obsazením (Stanislav Paluch - housle, Marcel Comendant – cimbál a Róbert Ragan – kontrabas), nebo pojetím, jakým toto těleso interpretuje svou tak originální hudbu.

PaCoRa ten večer hrála pouze vlastní kompozice, což bych pojal vlastně jako jedinou výhradu k jejich vystoupení. Je škoda, že nezařadila nějaký přearanžovaný jazzový standard, kterým se zabývala hlavně v začátcích (trio se dalo dohromady v roce 2004), pánové už po jedenáctiletém hraní však našli vlastní tvář a zvuk. Album Fugit Hora, které vyšlo před dvěma lety, bylo hlavním zdrojem jejich repertoáru, sestávajícího ze směsice různých východoslovenských, moldavských a rumunských lidových motivů, okořeněných jazzem. Z výkonu kapely byla cítit obrovská radost a energie a jejich vystoupení ocenila zaplněná Alterna dlouho trvajícími ovacemi a přiměla je k ještě jednomu přídavku, což u zahajovacích kapel nebývá zdaleka obvyklé.

Po přestávce a přestavbě pódia nastoupil maďarský Mihály Borbély kvartet ve složení Mihály Borbély – saxofony, Áron Tálas – klavír, Balázs Horváth – kontrabas, István Baló – bicí, perkuse. Mihály Borbély, považovaný za jednoho z nejoriginálnějších saxofonistů ve střední Evropě, se svým kvartetem čerpal repertoár z jejich posledního alba Hungarian Jazz Rhapsody, kde najdeme v podstatě avandgardní hudbu, která je směsicí free jazzu, folklóru a maďarské etnické hudby, což nám v Alterně předvedli měrou vrchovatou. Borbély během koncertu střídal soprán saxofon s alt saxofonem, v jednom momentě ovšem vytáhl i nějakou po domácku vyrobenou flétnu, která se zvukově dost podobala irské flétně. Jeho tři spoluhráči ovšem nezůstávali pozadu, zejména klavírista Áron Tálas se předvedl úchvatným sólem ve skladbě jiného vynikajícího maďarského klavíristy Kálmána Olaha Polymodal blues. Celý koncert měl opět neskutečnou energii, musím rovněž již tradičně pochválit Alternu za výborný zvuk.

Závěrem lze konstatovat, že letošní vydání JazzFestBrno je asi žánrově nejpestřejší ze všech dosavadních ročníků, a to ještě není zdaleka u konce. Čekají nás ještě dva klubové koncerty – 25.4 v Alterně vystoupí francouzská zpěvačka Marion Thomas, 28.4. bude v divadle na Orlí následovat koncert studentů oboru Jazzové interpretace JAMU a vše vyvrcholí 17.6. v hale Vodova dlouho očekávaným koncertem Bobbyho McFerrina a Chicka Corey - máme se tedy ještě na co těšit.