Vedle operních inscenací a orchestrálních či komorních koncertů se festival Janáček Brno tradičně zaměřuje i na prezentaci Leoše Janáčka jako sběratele a milovníka lidové písně. Letošní dramaturgie festivalu příznivcům folkloru připravila hned tři takto koncipované koncerty, z nichž první proběhl 20. listopadu v aule rektorátu VUT, kde se posluchačům v rámci pořadu Kvítí milodějné představila čtveřice účinkujících – brněnské mužské pěvecké kvarteto Q VOX, strážnická cimbálová muzika Danaj, ženská zpěvácká skupina Marína ze Zvolena a varhaník Martin Jakubíček.
Koncert Kvítí milodějné si nevypůjčuje z Janáčkova geniálního díla pouze svůj název, ale také jeho široce rozkročený přístup k lidové hudbě. Představí lidové písně z Janáčkových sběrů v několika rovinách. Inspiraci lze i v tomto případě hledat přímo u skladatele, který sám s písňovým folklorem pracoval tímto způsobem, jak uvedla autorka úvodního slova v tištěném programu Lucie Uhlíková. Návštěvníci tak mohli očekávat večer plný často kontrastního stylistického pojetí lidové písně. Janáčkovy reprodukované citáty o lidové hudbě, jimiž byl program provázen, pomyslně rozdělily koncert do jednoho delšího a dvou kratších bloků.
Klavírní improvizací na téma písně Kvítí milodějné, jež zazněla v celkem pěti různých podáních, pořad zahájil Martin Jakubíček, jenž navzdory avizované varhanní interpretaci usedl právě za klavír. Posléze se již vokálně-instrumentálním pojetím písně za doprovodu Danaje představil primáš a zároveň sólista muziky Jan Gajda, který zůstal intonačně jistý i v nejvyšších polohách. Prostor ke své první pódiové prezentaci následně dostali i ostatní účinkující. Projev Q VOX při písni Láska opravdivá postrádal kvůli akustickým nedokonalostem dynamickou a kolektivní jistotu, zato sebevědomá dětská zpěvačka Nela Gajdová ve svém jediném vstupu – Danajem doprovozené písni Křepelenka – ukázala něžný, avšak vyspělý hlásek. Marína, kterou na heligonku doprovázel Ladislav Drugda, při čísle Poniže Jakubian demonstrovala vskutku autentické, tanečními vložkami samotných členek obohacené vnímání lidové písně. První blok svým výtečným zpěvem uzavřela sólistka, cimbalistka a umělecká vedoucí Danaje v jedné osobě Magdalena Múčková.
 |
| Foto: Marek Olbrzymek |
Program dále pokračoval v podobně rozvláčné a uvolněné atmosféře jako doposud a interpreti postupně přednesli svá nejzdařilejší čísla. O sentimentální a vzorově dojemný přednes táhlých písní se zasloužili sólisté Danaje Jan Gajda (Kole Jarošova) i Magdalena Múčková (V širém poli hruštička). Q VOX dal zapomenout na počáteční rozpaky svou přesvědčivou interpretací písně Ach vojna, vojna, jež se vyznačuje střídavě homofonním a polyfonním charakterem, přičemž prostor k jednotlivým sólový projevům posléze dostali všichni členové kvarteta (Tomáš Badura – tenor-baryton, Petr Julíček – tenor, Aleš Procházka – bas, Tomáš Krejčí – baryton, umělecký vedoucí). Vysoko si lašťověnka létala v podání Maríny dala za opětovného doprovodu heligonky vyniknout typicky rovnému a surovému tónu vokálního projevu slovenských lidových písní. O jediné dva čistě instrumentální vstupy, které spojovala virtuozita a smysl pro improvizaci, se postarali Martin Jakubíček (Píseň) a Danaj, jejichž artificiálně pojatá interpretace písně Primášské cifry dala vzpomenout na časy, kdy byla Magdalena Múčková cimbalistkou Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů a Jan Gajda primášem Vojenského uměleckého souboru Ondráš z Brna.
Komorně koncipovanému pořadu, který čítal celkem devětadvacet čísel, jednoznačně dominovali sólisté Jan Gajda s Magdalenou Múčkovou a potvrdili pozici špičkových folklorních zpěváků současnosti. Jejich kmenová cimbálová muzika podala při doprovodu písní v táhlém či duvajovém rytmu spolehlivý a zkušený výkon, nezalekla se však ani svéráznějšího a rychlejšího doprovodu Maríny, jejíž autentičnost – ze které by byl Janáček jistě nadchnut – do konceptu programu tolik nezapadala a častou nesehraností s korepeticí heligonky poněkud brzdila jeho spád. Q VOX svým povedeným artificiálním výkonem naopak podtrhlo charakter večera, ve kterém se však mnoha možností k větší seberealizaci nedočkal Martin Jakubíček. I přesto svůj prostor využil naplno a klavírními introdukcemi vokálních čísel napomáhal k jejich upevnění a návaznosti v rámci koncertu.
 |
| Foto: Marek Olbrzymek |
Vedle již zmíněných deficitů koncertu uškodily leckteré technické nedostatky. Zejména akustika auly nebyla vyhovující a i přes zjevnou snahu zvukových techniků a interpretů byly jejich přednesy často pohlceny prostorem. Dále by autentičtějšímu dojmu zahraničních hostů zcela jistě napomohla rodilým mluvčím namluvená anglická mutace Janáčkových citací. Nelze však pořadatelům upřít odvážnost za uvedení pořadu, jenž se stal podnětným a inspirativním náhledem do janáčkovského nahlížení na lidovou píseň.
Foto: Marek Olbrzymek
