Mnohým, co se pokoušeli zakoupit lístky v předprodeji, bylo oznámeno, že je vyprodáno. Po příchodu do sálu ale bylo jasné, že skutečnost bude úplně jiná. Kompost 3 přitom byla v programu tou kapelou, která překračovala hranice jazzu asi ze všech nejvíc a mohla tak přitáhnout o to více diváků, nejen věrné jazzové posluchače. A o atraktivitě skvělého Gerald Clayton Tria, které za svou tvorbu posbíralo hned několik nominací na Grammy, není třeba polemizovat.
Všechny jazzfestové večery jsou koncipovány jako koncerty dvou autonomních umělců/ seskupení (tedy s výjimkou vystoupení Diane Reeves a orchestrálních koncertů s hosty), tudíž nelze mluvit o někom z účinkujících jako předkapele. Jako první vystoupili zmínění mladí rakouští muzikanti Kompost 3, hrající v nástrojovém obsazení trubka/slide-trubka/křídlovka,klavír/varhany/Rhodes/Clavinet/syntezátory/toy piano/melodica, elektrická baskytara/kontrabas/bass synth a bicí/perkuse. Jak již napovídá tento výčet, čekal posluchače nevšední (nejen) jazzový zážitek. Kompost totiž, věrni svému jménu, rozkládají jazz do různých žánrů, od funky až po elektronický house. Elektronika byla slyšet nejen z klávesových nástrojů, efekty byly zastoupeny i ve zvuku trumpety. V Brně prezentovali skladby hlavně skladby z posledního alba Epigenesis, v jejichž přednesu ale byla klíčovým prvkem i improvizace. Sono tak pohlitili do nepřetržitého proudu hudby, která se valila sálem a téměř nenechala posluchače vydechnout.
Poměrně obtížným se po této náloži crossoveru stalo naladit se po přestávce na druhého vystupujícího, klavíristu Geralda Claytonase se svým triem. To tvoří ještě s Joem Sandersem na kontrabas a Obedem Calvairem na bicí. Jejich vystoupení přineslo jakési zklidnění, ne však ve smyslu zjednodušení hudebního. Slyšet jsme tak mohli moderní jazz, který čerpá taktéž z více žánrů, zejména černošské muziky. Těžištěm byly skladby z Claytonova posledního alba LifeForum, nechyběly skladby i z předchozích dvou a koncert završili improvizacemi, kde předvedli, jak perfektně sehraní muzikanti všichni tři jsou.
Večer se tedy stal přehlídkou mladé nadějné jazzové generace, která se nebojí čerpat inspiraci z mnoha zdrojů, osobně se jen nemohu zbavit dojmu, že odděleně by si jejich vystoupení užili posluchači mnohem více. Na druhou stranu, s muzikou jakou hrají Kompost 3 se na našich pódiích jen tak nesetkáme, a proto si organizátoři zaslouží uznání, že něco takového na letošním JazzFestu zaznělo.