Jazzově vyklidněné Metro

duben 2014 Radek Gregor Kritiky 2014

Následovala lehce přikrčená verze klasiky z vděčné dílny Raye Charlese Unchain My Heart. Dramaturgicky se mezi ostatními skladbami vyjímala ve srovnání s originálem pomalejším tempem. Lze pochopit, že pro hudebníky i publikum je tato skladba zábavná a přitažlivá. Pro ortodoxní vyznavače původní Charlesovy tvorby však mohlo toto provedení jaksi postrádat šťávu a syrovost jemu vlastní. A romantika pokračovala. Mezi růžovými reflektory zazněly tóny Ain´t No SunshineBilla Witherse. Nelze nic namítat, kapela má tento styl zvládnutý a dokáže posluchače nad teskným textem lehce rozhoupat.

Dietní trio však umí i překvapit. Již lehce ukolébané publikum nakopla v rámci předešlého relativně řízná verze Drive My Car od legendárních Beatles. Vlastní zjazzovaná aranž této skladby působila příjemně svěže. Kytara hrající hlavní motiv unisono společně se saxofonem a následující sóla klávesisty a basisty daly písni nový, rozevlátější rozměr.

Zpočátku neoprávněné obavy ze strnulosti a přílišné zdrženlivosti Petr Rybíz a Dietní trio dokázali nakonec rozprášit. Díky plynulému, lehkému, pohodovému a vlastnímu pojetí dokázali zaujmout. Přesto, že šlo o lehký zákusek, z klubu se nakonec stejně odcházelo těžko.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info