Kvadratura kruhu

červen 2014 Marie Kala Kritiky 2014

Úvodní scéna s roztočenou křivou rudou pěticípou hvězdou sice slibovala zajímavý zážitek, na tento příslib však pouze chabě navázaly snad kubistické kulisy interiéru. Scénografie nevyužila tohoto potenciálu a zůstalo jen u líbivých kulis – zašedlé přepážky s křivými okny v picassovském duchu byly doplněny doslovným nábytkem, tedy pohovkou, lavicí a proutěným košem, který ukrýval všemožné nádobí.

Kombinace textu ponechaného v původní délce a přehnaně realistické režie přivedlo herce k pití čaje či zašívání kalhot v reálném čase. Tři hodiny tohoto kusu, kde se tempo zastavilo jak vlak na širé Sibiři, byly skutečně nesnesitelné. O to překvapivější byly reakce ostatních diváků, vestoje aplaudujících banálním vtípkům. Režie se nepokusila o žádný výklad či aktualizaci tohoto téměř sto let starého kusu, pouze otrocky předvedla každou větu a některé z nich doprovodila přehnaným gestem jak z němého filmu.

Kus provedený v ruštině doplňovaly české titulky. Hodnotit kvalitu překladu mi nepřísluší, mohu si jen postesknout, že se předbíhaly, a tak ochudily diváky i o těch pár překvapivých replik. Program ke hře byl dostupný pouze v ruštině.

Ač byla divácká účast spíše slabší, diváci nadšeně reagovali na historicko-kulturní narážky. Nutno podotknout, že hlediště Hudební scény Městského divadla Brno bylo v drtivé převaze obsazeno ruskými či rusky mluvícími diváky. Mezi herci a diváky tak nastalo vzácné souznění a vzájemné nadšení, což pro mě zůstává bohužel jediným překvapivým momentem celého představení.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info