Zahajovací koncert, uskutečněný 13. září v Besedním domě, se nesl ve velmi slavnostní náladě, která byla ovšem zpočátku protkána mírnou nervozitou a očekáváním z nadcházejícího večera. Veškeré obavy se rozplynuly po suverénním nástupu orchestru na jeviště. Pozitivně naladění muzikanti okamžitě přenesli své nadšení a zapálení pro hru na posluchače, kteří zaplnili téměř celý sál. Nový abonentní cyklus byl divákům představen postavami nejpovolanějšími, a to W. A. Mozartem a J. S. Bachem (Luděk Randár a Radovan Král). Oba, pohoršeni nad tím, že na slavnostním zahájení nezazní právě jejich kus, se po svižné úvodní scénce stali tichými průvodci večera.
Pro zahajovací koncert zvolil dirigent Roman Válek ansámblu dobře známý program Král Slunce (premiéra na festivalu Hudba Znojmo), zaměřený na tři významná díla barokního skladatele J. B. Lullyho. Taneční suita z baletních komedií Le Divertissement Royal, LWV42 představila to nejlepší ze skladatelovy baletní tvorby. Obsazení orchestru odpovídalo originálnímu obsazení Lullyovského orchestru „24 Violons Du Roy“. Neuvěřitelně barevný homofonní zvuk orchestru se střídal s komornějším obsazením dílčích částí (plné basso continuo zastoupené v obsazení theorby, kytara, gamby a flétny s cembalem), celkově pak vytvářely dokonalý souzvuk připomínající pompéznost slavností ve Versailles za vlády Ludvíka XIV.
Taneční suitu v půlce první části večera vystřídala kantáta ze slavných Grand motets – Exaudiat Te Dominus, LWV 77/15. K orchestru se připojil velký sbor (sbormistryně Tereza Válková) a kvintet sólistů. Dirigent vystavěl celé dílo na kontrastnosti sborových a sólistických pasáží, kterých se nejlépe zhostila sopranistka Michaela Šrůmová, jejíž jemný soprán a dokonalá dobová interpretace nadchly nejednoho diváka v sále. Pro toto i následující dílo je specifická výstavba vokálního kvintetu, který je postaven na mužském diskantu „Haute Contre“ (stylový přechod mezi naturálním tenorem a kontratenorem). Tohoto nelehkého úkolu se s obdivem zhostil Jean-Francois Lombard, sólista francouzského ansámblu Le Poeme Harmonique.
Druhá půle večera patřila další duchovní skladbě – slavnému Te Deum, LWV 55. Na jevišti se kromě velkého sboru (22 sboristů) představil i malý sbor (8 sboristů) doplněný opět skvělým sólovým kvintetem. V úloze druhého sopránu excelovala Markéta Cukrová, která patří mezi nejvyhledávanější interprety v oboru barokní hudby. Svou zkušenost zde dokonale zúročila a své sólové party vykreslila jemným mezzosopránem a precizní, přesto přirozenou, výslovností. Ke skvělému hudebnímu zážitku přispěli také Jaroslav Březina (tenor) a Tomáš Král (baryton). Oba pěvci se věnují studiu poučené interpretace staré hudby a již mají velké množství zkušeností i s Válkovým orchestrem (za Myslivečkovu operu Motezuma byl Jaroslav Březina nominován na cenu Thálie). Zřetelně rozeznatelné party obou sborů, absolutní koncentrace, velký emocionální náboj, nadšení a radost z interpretace přispěly k dokonalému zážitku čtvrtečního večera a staly se skvělou vizitkou a upoutávkou na dalších devět koncertů, které ještě čekají na své obdivovatele z řad publika.