Klavírní recitál měl za úkol srovnat díla slavných hudebních skladatelů s tvorbou komponistů amatérských, kteří se proslavili v jiných oborech. Konkrétně se tedy vedle Sonáty h moll Franze Liszta a Sonáty-fantazie gis moll Alexandra Skrjabina objevila symfonická báseň pro klavír Ermanarich Friedricha Nietzcheho, Valčík F dur Lva Tolstého a Sonáta h moll a Preludia es moll a gis moll Borise Pasternaka.
Po mírně rozpačitém začátku, kdy nikdo nevěděl, co přesně od dnešního večera čekat, ovšem publikum brzy poznalo, že dnešní koncert bude výjimečný. První skladba v mnohém připomínala Lisztovu tvorbu, zejména kvůli práci s motivem a technickou náročností kladenou na interpreta, avšak jejím autorem byl Nietzche. Když posléze zazněl samotný Liszt a jeho bravurní Sonáta h moll, bylo jasné, že na otázku, zda skladatelé-amatéři obstojí před díly věhlasných skladatelů, můžeme směle odpovědět ano. Samotné provedení těchto dvou skladeb sklidilo nebývalý potlesk. Stejně tak na publikum velmi zapůsobila i Skrjabinova sonáta a Pasternakova preludia a sonáta. Je nutné ovšem dodat, že Pasternak se na rozdíl od Nietzcheho a Tolstého v oblasti kompozice vzdělával, o to přímo u Alexandra Skrjabina. Stejně jako byla Nietzcheho tvorba podobná té Lisztově, tak i u Skrjabina a Pasternaka bylo možné pozorovat stejné rysy; virtuozita, která se přelévala od romantických vlivů až k impresionismu. Úsměv na tváři všem vykouzlil Valčík F dur Lva Tolstého, který trval slabé dvě minuty a připomněl spíše školní koncert, a to nejen pro krátkou stopáž, ale i náročností skladby, jež by se skutečně hodila více na studentské vystoupení.
Stejně jako obstáli amatéři před profesionály, obstál i klavírista Jan Jiraský. Jeho provedení všech skladeb bylo precizní. Těch několik málo překlepů bylo ihned odpuštěno, protože Jiraský dokázal všechny skladby zahrát procítěně a technicky velmi zdařile. Za svůj výkon sklidil aplaus, který nebral konce, tudíž věnoval publiku ještě přídavek. Chybou bylo, že publiku nesdělil autora a název přídavku, takže mnozí bohužel nevěděli, co Jiraský právě hraje. Na rozdíl od vynikajícího provedení skladeb byla komunikace interpreta s publikem slabší. Mezi předposlední a poslední skladbou nevyčkal konce potlesku a opět usedl za klavír a začal hrát do ještě trvajícího aplausu. Tyto drobnosti celkový dojem mírně kazily, ovšem i přesto působil koncert příjemně. Skvěle vybraný program, který proti sobě postavil věhlasné skladatele a komponisty, již byli jako hudebníci prakticky neznámí, zapadl do letošního Moravského podzimu svojí neotřelou skladbou a přispěl tak k poznání dosud nepoznaného.
TEREZA DIVÁCKÁ
Dne 13. listopadu 2023 se v prostorách Červeného kostela v Brně uskutečnil komorní koncert s názvem „Zpívané dědictví Jednoty“. Repertoár koncertu byl seřazen dle průběhu liturgického roku s písněmi duchovními, středověkými, renesančními a z 12. století.
ADA KUČEROVÁ
Komorní opera Hudební fakulty JAMU v listopadu představila jednu z nejuváděnějších oper 17. století, Monteverdiho Korunovaci Poppey. Příběh kruté lásky z doby vlády císaře Nerona je nepochybně poutavý a v lecčem aktuální i pro dnešního diváka.
