Akci odstartovala cesta vlakem(s příznačným názvem RJ 72 Bedřich Smetana) z Brna. Celý vagón č. 22 obsadili sboristé a fanoušci Lásky. Při průjezdu Kolínem podél řeky Labe rozezněla Píseň na moři. Tato neobvyklá událost přilákala spousty cestujících, pro které se tak běžná cesta vlakem stala nezapomenutelnou.
Prvím místem, kde se průvod zastavi byla Fantova kavárna, kde zazněla píseň Věno. Mužské hlasy znějící kouzelnou akustikou se staly nejlepším způsobem jak upoutat pozornost veřejnosti. Po hudební ukázce se slova ujal organizátor Jan Špaček, který Praze objasnil důvody konání průvodu a pozval posluchače na večerní koncert v muzeu hudby.
Na Václavském náměstí bylo třeba vytáhnout deštníky, ale Lásku opravdivou nic nezastaví! Naši hrdinové mocnýmy hlasy nedbaje na zimu zapěli Zachovej nám, Hospodine! a tím oslovili nemálo kolemjdoucích. Pochod se rozšířil o další členy a vydal se směrem k Masarykovu nádraží.
U pamětní desky Karla Havlíčka Borovského Láska zazpívala Slavnostní sbor. Ke správnému pochodu patří megafon a tak ani nám nesmí chybět! Na plánovaných zastávkách k lidu promlouval již zmíněný Jan Špaček, během samotného procházení Prahou na pochodující společenství upozorňoval zvučný hlas Ladislava Čumby. Zaznívala zde hesla jako ,,Požadujeme důstojné provedení Libuše", ,,Smetana není žádné máslo", ,,Smetana není Nejedlý", ale nejen to. Jak členové průvodu, tak i obyvatelé hlavního města měli možnost dozvědět se něco o české historii, hudbě, zahraniční kinematografii či důležitá fakta ze života skladatele.
Zastávka na Staroměstském náměstí byla jednou z nejmilejších. Přímo pod sochou Mistra Jana Husa zazněli Tři jezdci, velice náročný kus z pera Bedřicha Smetany. Láska opravdivá zde ukázala, že není žádné amatérské těleso, a tak se beze strachu chopili nelehkého úkolu. V předvečer mistrových narozenin rozjasnili svým zpěvem den každému, kdo se na náměstí nacházel. Na místě, které je známo pořádáním demonstrací, kulturních a jiných akcí, tak dalo brněnské studentsvo jasně najevo jaký talent se v něm skrývá.
U Nejsvětějšího Salvátora sbor zazpíval Modlitbu, která skvěle doplnila duchovní atmosféru chrámu a potěšila věřící při odchodu z nedělní mše svaté.
Průvod se přesunul na Novotného lávku, kde sídlí Muzeum Bedřicha Smetany. Zde zazněla Píseň česká a hned poté Slavnostní sbor přímo pod sochou skladatele, která se nachází vedle muzea. Krásný výhled na Prahu a k tomu nádherná hudba v podání talentovaných zpěváků, jaký lepší dárek by si mohl Bedřich, který právě tento den slavil svátek, přát? Poté následoval přechod přes Karlův most. Nebyla by to však Láska opravdivá, kdyby ani tady neukázala jak krásně zní česká hudba.
Pochod se na Kampě uchýlil přímo pod most u Vltavy, aby si ti, kteří nejeli vlakem z Brna, mohli poslechnout Píseň na moři. Stejně živelně plynula melodie. ,,Haló, již plachty napněte..." - to byla poslední pozvánka na večerní koncert v Karmelské ulici, kam se celý průvod přesunul.
Právě odbila 18. hodina. Obecenstvo ve dvoraně Českého muzea hudby zbystřilo sluch. Z dáli zazněly hlasy Lásky opravdivé. Poté se uličkou rozešli muži a zpívali, tak krásně zpívali! 5o let, právě po tak dlouhé době v Praze zazněla kompletní Smetanova tvorba pro mužské sbory. Nezapomenutelný koncert. Láska Opravdivá snad nikdy nezněla lépe! Díky České televizi však mohl reportáž z pochodu i živý přenos večerního koncertu slyšet každý. Velké díky patří jak Lásce opravdivé, ta i samotnému Janu Špačkovi.