V rámci nové edice Opera! společnosti Decca a Deutsche Grammophon znovu vydávají některé své starší kompletní operní nahrávky, přičemž zejména nízká cena (cca 150 Kč v případě alb o 2 CD) nabízí posluchačům výhodnou příležitost seznámit se s velkými operními interprety minulosti. V této edici vyšla také legendární nahrávka Aidy, kterou v Římě roku 1961 pod vedením sira Georga Soltiho pořídil ansámbl pěveckých hvězd z celého světa. Jedná se beze sporu o jedno z nejlepších zpracování velkolepé Verdiho opery ve druhé polovině 20. století. Záznam zůstane pro budoucí generace důkazem hudebně-dramatického mistrovství pěvecké generace narozené ve 20. letech. Americká sopranistka Leontyne Price dokázala „své Aidě“ vtělit všechnu vášnivou smyslnost a dramatickou přesvědčivost a učinila ji jednou ze svých nejlepších rolí vůbec. Působivou alternativu ke slavným italským představitelům Radama (Aureliano Pertile, Mario del Monaco nebo Franco Corelli) vytvořil kanadský tenorista Jon Vickers – aristokratická důstojnost jeho projevu skvěle kontrastuje s heroismem Leontyne Price a dodává nahrávce vpravdě starověkou vznešenost. Vickers ztělesňuje sošnou monumentalitu egyptského prostředí i rozpornost Radamovy lásky, hubené povinnostmi k vlasti; o to naléhavěji vyznívají hluboce citlivé zpěvy Aidy, v podání Price, sahající od altu až k sopránovým výškám. Vickers znovu podal důkaz, že v rámci svého (specificky zúženého, vytříbeného) repertoáru každou roli propracoval do nejmenších detailů, takže pronikl až k samé její podstatě. (Případné srovnání se nabízí v jeho nahrávkách Berliozových Trojanů či Belliniho Normy – pro role starověkých hrdinů byl skutečně jako stvořený.) Nic vytknout se nedá ani dalším interpretům – Belgičanka Rita Gorr je v roli Amneris stejně přesvědčivá jako ve svém francouzském repertoáru, nejstarší člen ansámblu, veterán Metropolitní opery Robert Merrill, jeden z největších amerických barytonů poválečné éry vůbec, pak uplatnil svůj lahodně mohutný, temný a „typicky verdiovský“ hlas jako uhrančivý, všechna technická úskalí nilské scény bravurně pokořující Amonasro. Do rolí egyptského krále a velekněze si Solti vybral zkušené, uznávané basisty Plinia Clabassiho a Giorgia Tozziho, kteří patos svých rolí nikde nepřehánějí. Orchestr římské opery pod taktovkou sira Georga Soltiho působí vyrovnaným, jistým dojmem, jak je tomu v případě jeho elitních verdiovských nahrávek zvykem; sbor nikde neztrácí kompaktnost a úlohu dramatického činitele. Solti opět dokázal, že je stejně vytříbeným interpretem Verdiho jako Wagnera či Mozarta. Zajímavé srovnání nabízí Aida Zubina Mehty z roku 1967, pořízená rovněž s Římskou operou. Celkově nelze reedici dnes již historické nahrávky jedné z nejslavnějších italských oper než doporučit.
TEREZA DIVÁCKÁ
Dne 13. listopadu 2023 se v prostorách Červeného kostela v Brně uskutečnil komorní koncert s názvem „Zpívané dědictví Jednoty“. Repertoár koncertu byl seřazen dle průběhu liturgického roku s písněmi duchovními, středověkými, renesančními a z 12. století.
ADA KUČEROVÁ
Komorní opera Hudební fakulty JAMU v listopadu představila jednu z nejuváděnějších oper 17. století, Monteverdiho Korunovaci Poppey. Příběh kruté lásky z doby vlády císaře Nerona je nepochybně poutavý a v lecčem aktuální i pro dnešního diváka.
