Světový informatik se ve volném čase věnuje kompozici

V pátek 11. října 2019 se uskutečnil koncert k 25. výročí Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, kde byla uvedena česká premiéra skladby Donalda Ervina Knutha s názvem Fantasia Apocalyptica. Donald Ervin Knuth, který se koncertu osobně zúčastnil, je významný světový informatik a matematik, mimo jiné tvůrce série knih Umění programování, programátorské „bible“, a také systému TeX, sázecího systému pro vědecké, především matematické práce. Ve volném čase se věnuje hudbě. Učil se hře na klavír a jistou dobu působil také jako varhaník v kostele. Kompozici nestudoval, skládat se naučil z knih, například od Waltera Pistona nebo Arnolda Schönberga. Uvědomil si, že psaní počítačového programu má vlastně se skládáním hudby mnoho společného. Na varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie jsme Knuthovu skladbu mohli slyšet v podání fantastického Jana Rotrekla.
Celá kompozice se skládá z 22 částí. Hudební zážitek byl doprovázen ilustracemi, řeckým textem s anglickým překladem a pohledem na notový zápis. Kromě varhan se zde občas objevovaly drobné doprovodné bicí nástroje jako například chimes.
Knuth má velmi osobitý styl, propojuje postmoderní hudbu se vstupy mnoha jiných různých stylů od antiky, přes baroko až po romantismus, od evropské až po východoasijskou hudbu. Většina částí končí výrazně otevřeně, málokdy dlouhým akordem a téměř nikdy tónikou. Zpočátku se mohou zdát jeho rytmy a melodie nahodile skládané přes sebe. Autor navíc často mění tóniny nebo během libozvučných melodií používá náhodné “výbuchy”. Všechno to ale začíná dávat smysl po pochopení jeho slovních a hudebních asociací.
Dílo je psáno k biblickému textu Kniha zjevení svatého Jana, který se podle prvního řeckého slova nazývá Apokalypsa. Autor Fantasie v něm nalezl přes 100 základních slov, kterým přidělil hudební smysl. Během interpretace byla tato slova zvýrazněna v řeckém i anglickém textu a zhudebněna ve stejnou chvíli. Některé hudební motivy jsou melodické ('Bůh' je téma G-E-C), harmonické ('muž' je Tristan akord), rytmické ('království' je dvojtečkovaný rytmus), stupnicové ('bída' je bluesová stupnice, 'slunce' je palindrom) a jiné ('anděl' je arpeggio). Některé motivy souvisí s rejstříky varhan a v některých pasážích je mění i jednou za takt (jako rozhovor). Jiné motivy stojí za asociací se stylem světových skladatelů, jako například 'pravda' souvisí s Bachem. Další jsou spojeny s Beethovenem, Brubeckem, Debussym, Franckem, Schoenbergem a v neposlední řadě také s Antonínem Dvořákem.
Interpretace díla se při pohledu na notový zápis zdála být nesmírně náročná, ale varhaník Jan Rotrekl předvedl neuvěřitelný výkon. Drobné výtky k jeho interpretaci by se daly spočíst na prstech jedné ruky.
I přes to, že celá interpretace trvala takřka dvě hodiny, přinášela tato hudba stále něco nového. Měla i bez znalosti textu a biblického kontextu svůj vlastní tah a směr a vyvolávala velmi silné pocity, které se ve spojení s večerní chrámovou atmosférou staly velmi působivým zážitkem.

Foto Fakulta informatiky Masarykovy univerzity - FI MU (Facebook)