Kapela odehrála celkem dvacet písní, z nichž převážnou část tvořily (dle očekávání) nejnovější kusy. Mezi nimi byly i tři skladby, na kterých se podíleli také zpěváci, kteří v kapele nepůsobí a vystoupení se tedy neúčastnili. Jejich pěvecké party byly, stejně jako sbory a orchestrální linky, přehrány na playback. Posluchači si tak mohli vychutnat například skladbu Paradise, na níž se podílela finská sopranistka Tarja Turunen. Pokud jde o další písně z nového alba, na kterých se podíleli cizí zpěváci, vynechali Within Temptation pouze skladbu The Whole World Is Watching. Krom toho předvedla kapela i velmi vydařenou cover verzi písně Summertime Sadness, kterou původně nazpívala americká popová zpěvačka Lana del Ray, což u některých diváků vyvolalo rozporuplné reakce.
Samotná zpěvačka Sharon den Adel prokázala, že je v dobré hlasové formě, a i přesto, že vysoko položené tóny jí místy činily menší problémy, mohu její výkon s čistým svědomím označit za vydařený. Ještě o něco lépe hodnotím výkony zbylých členů skupiny, u nichž jsem si nevšimla žádného pochybení. Koncert byl o to příjemnější, i díky tomu, že si jej zjevně muzikanti užívali – zvláště pak právě zpěvačka Sharon, která každou chvíli burcovala diváky, běhala po pódiu nebo házela vlasy.
Výkony bohužel poněkud narušovalo špatné nazvučení, takže zpěv někdy zanikal mezi příliš hlasitými kytarovými riffy, což se projevilo například ve skladbě Silver Moonlight, kde zanikal growling. Ještě slyšitelnější problémy se objevily ve skladbě Mother Earth, kde nebyl zpěv místy slyšet téměř vůbec. Celé představení doplnila i jednodušší pyrotechnická show a také obří obrazovka, na níž byly projektovány záběry z videoklipů, koncertů a krátkých filmů speciálně připravovaných pro tour či u příležitosti vydání jednotlivých alb. Povšechně hodnotím koncert skupiny Within Temptation jako velmi povedený s drobnou výtkou směrem ke zvukařskému pultu.