Jaz, anonymní autor českého komiksu Opráski sčeskí historije, nositel Kříšťálové lupy v masce Zikmunda Lucemburského poctil 20. dubna 2016 svou návštěvou Muzeum města Brna na Špilberku, kde v období 21. 4. – 3. 7. 2016 probíhá výstava Lucemburské opráski na počest 700. výročí narození Karla IV. zabývající se jak samotným panovníkem, tak jeho rodinou, rodem Lucemburků, a tedy samozřejmě do značné míry Zikmundem. Výstavu doprovázejí exponáty z dané historické doby doplněné o vysvětlivky laděné v nadneseném duchu Oprásků.
Opráski, publikované na webu od 16. listopadu 2012, si rychle získaly jak oddané fanoušky, tak zaryté odpůrce. Ovšem tato výstava v porovnání s jinými historickými expozicemi poskytuje jedinečnou možnost zamyslet se nad souvislostmi i z komického nadhledu. V duchu Komenského hesla „škola hrou“ vedou k přemýšlení o historii nejpřístupnější cestou – humorem, který pobaví, nebo občas i urazí milovníky historických událostí českého národa. Jakkoli Opráski přestavují průřez dějinami od mýtu o praotci Čechovi až k 70. létům 20. Století, výstava na Špilberku se zabývá jen úzkým časovým obdobím, což usnadňuje orientaci a přispívá ke komplexnějšímu vnímání výstavy.
Kurátor výstavy Ctibor Ostrý vhodně situoval opráski do několika oddělených místností obsahujících čtvercové panely s dalšími díly, což skýtá návštěvníkům vhodnější „dávkování“ a umožňuje tak jednotlivě projít a vstřebat konkrétní střípky „historije“ a v nich obsaženou, různě koncentrovanou zábavu. I tak se může snadno stát, že divák některou část přehlédne a zpětně se vrací, neboť samotný design Oprásků i tematická podobnost může lehce zmást.
Přesto však výstava nabízí jak značným dílem rozptýlení, tak i poučení, například ze zhlédnutí rodokmenu, či výše zmíněných předmětů. Tyto artefakty se vždy vyskytují v pozadí za ilustracemi. Odlehčující prostor může posloužit jako nástroj pro dočasné odpoutání se od vtipu k dobové atmosféře vytvořením odpovídajícího koloritu díky reálným historickým aspektům doby, z níž vycházejí náměty k Lucemburským opráskům.
Špilberk, který v sobě, jakožto bývalé sídlo moravských markrabat, nese faktické propojení místa s osobou Karla IV. tímto umožňuje nový náhled, příležitost povznést se nad rigidní fakty dob dávno minulých a pocítit v sobě živé nadšení pro historické kořeny, jejichž běžné, spíše sušší, podání odrazuje zájem moderního člověka. Kdyby nic jiného, výstava povznáší ze stereotypní reality nejen svéráznými pointami, energickým zpracováním, ale i anti-gramatickým přístupem k práci s jazykem. Nepochybně i odpůrci zde získají nový materiál pro polemiku, stejně jako příznivci další variantu pro občerstvení mysli.
Opráski samotnou svou podobou vybízejí k dekonstrukci v literárním slova smyslu. Tento český komiks působí dojmem pozvánky „někam dál“. Hlouběji za pouhý výčet historických událostí, šířeji za rychlý pohled na exponát ve výstavě. Zde lze vypozorovat, že dost možná pro nemalou část společnosti platí: humor, toť cesta vedoucí ve správném kontextu za hranice možností odborných vědeckých publikací na obdobné téma.
TEREZA DIVÁCKÁ
Dne 13. listopadu 2023 se v prostorách Červeného kostela v Brně uskutečnil komorní koncert s názvem „Zpívané dědictví Jednoty“. Repertoár koncertu byl seřazen dle průběhu liturgického roku s písněmi duchovními, středověkými, renesančními a z 12. století.
ADA KUČEROVÁ
Komorní opera Hudební fakulty JAMU v listopadu představila jednu z nejuváděnějších oper 17. století, Monteverdiho Korunovaci Poppey. Příběh kruté lásky z doby vlády císaře Nerona je nepochybně poutavý a v lecčem aktuální i pro dnešního diváka.
