100 let od narození Josefa Černockého

Karol Frydrych Glosaria 2015

Hudební základy získal Josef Černocký od svých rodičů. Během studií na českém gymnáziu v Moravské Ostravě (1934) se soukromě vzdělával u B. A. Wiedermanna. Po maturitě se oddal hudbě cele. Na pražské konzervatoři (1934-1938) vystudoval varhany u Bedřicha Antonína Wiedermanna, hudební teorii u Otakara Šína a sborový zpěv u Františka Spilky. Mezitím složil státní zkoušky pro střední školy a učitelské ústavy z klavíru, sborového zpěvu a varhan (1935-1936). Z důvodu uzavření vysokých škol absolvoval hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy až po ukončení II. světové války (1945). Ve svém rodišti se uplatnil jako regenschori, varhaník (1932-1946) a hudební režisér rozhlasové stanice Ostrava (1940-1945). V rozhlase se seznámil se sopranistkou Drahomírou Kuboškovou (* 15. ledna 1916, Slavkov u Opavy - † 26. ledna 2009, Brno), kterou pojal za manželku 25. října 1941 v katedrále Božského Spasitele v Moravské Ostravě. Spolu měli dvě děti: Bedřicha (1943), který dostal jméno po svém kmotrovi B. A. Wiedermannovi a Drahomíru (1946).

Od roku 1946 žili v Brně, nejprve na Přadlácké ulici, poté na třídě Kapitána Jaroše v těsném sousedství konzervatoře, kde Černocký učil hru na varhany, varhanní improvizaci, zařízení varhan a vyučovací praxi (1945-1968). Na Tříletém varhanním kursu Jednoty pro zvelebení církevní hudby na Moravě v Brně vyučoval hru na varhany (1949/1950, 1951/1952) a zařízení varhan (1949-1952). Působil také na nově vzniknuvší Janáčkově akademii múzických umění (1947-1968) – po smrti Františka Michálka převzal vedení varhanního oddělení. Z pedagogické praxe vznikla jeho učebnice Úvod do zařízení varhan (rkp.). Měl pověst vynikajícího hudebníka obdařeného vysokou muzikalitou, fenomenálním rytmickým cítěním a přitom učitele skromné, laskavé povahy. K jeho žákům patří: Vratislav Bělský, Miloslav Buček, Kamila Klugarová, Dagmar Lédlová, Jaroslava Luklová, Lubomír Mátl, Josef Pančík, Karel Pokora, Zdeněk Pololáník… a také dcera Drahomíra, provd. Horáková.

Z titulu organologa vypracoval dispozice pro řadu nástrojů a návrh na rekonstrukci varhan v koncertním sále brněnského Stadionu. Podílel se rovněž na stavbě královského nástroje v Domě umění ve Zlíně. Vlastnil píšťalové varhany systému unit od krnovské firmy Rieger, op. 2686 z roku 1935, jež s ním putovaly z Ostravy do Brna.

Významnou kapitolou v životě Josefa Černockého byla koncertní činnost (1936-1958), jež sestávala z účinkování na festivalech (Pražské jaro, Bratislavská jar, Festival L. Janáčka), zahraničních turné (Maďarsko, Německo), koncertů duchovních, abonentních, výchovných, oslavných (u příležitosti jubilea Bedřicha Antonína Wiedermanna, Edvarda Beneše, Josefa Blatného, Karla Farského, Brněnského filharmonického sboru Besedy brněnské) aj. Kromě cca 120 doložených koncertů pořádal po vzoru svého učitele B. A. Wiedermanna, varhaníka v Emauzích, koncertní „Půlhodinky po jedenácté“ v zábřežském kostele Navštívení Panny Marie (1939-1946). Hrával při různých příležitostech, např. při slavnosti svěcení varhan v kostele sv. Josefa v Ostravě (1948), v kostele Všech svatých v Moravském Krumlově (1951) a v kostele sv. Prokopa v Letovicích (1952). Na repertoáru měl především díla českých a moravských skladatelů 20. století. Za vše jmenujme alespoň Koncertantní symfonii Jana Hanuše (1952), Variaci na vánoční píseň Josefa Blatného (1956) či Sonatu solemnis Františka Musila. Spoluúčinkoval při provedení oratorií a kantát Antonína Dvořáka (Stabat mater), Leoše Janáčka (Glagolská mše, Otčenáš, Taras Bulba), dvou koncertů Františka Xavera Brixiho a tří koncertů (Koncert D dur, Koncert F dur, Koncert g moll) Georga Friedricha Händela. Spolupracoval při tom se Státní filharmonií Brno, Pěveckým sdružením moravských učitelů, Pěveckým sdružením Foerster, Brněnským filharmonickým sborem Beseda brněnská etc. Jeho hra byla oceňována pro virtuozitu, barevnost a osobitý zvuk.

Po celý život neúnavně bojoval o to, aby varhany dostaly nové společenské uplatnění (nikoliv jen církevní) a aby jejich význam byl v naší kultuře hodnocen rovnoprávně s ostatními hudebními nástroji. Za svůj život dostal čtyři vyznamenání: Vzorný učitel (1955), Státní vyznamenání Za vynikající práci (1965), Pamětní plaketa – Ústřední výbor Národní fronty k 50. výročí Československa – za výjimečné zásluhy (1968), Pamětní medaile k 50. výročí vzniku konzervatoře v Brně (1969).

Josef Černocký zemřel ve věku 55 let po těžké a dlouhé nemoci, s níž bojoval víc než 10 let. Dne 23. dubna 2015 v 19 hod. se v Besedním domě (Komenského nám. 534/8, Brno) uskuteční koncert žáků varhanního oddělení brněnské konzervatoře k jeho nedožitému výročí.