Jakkoli se dá osobnost T. G. Masaryka charakterizovat jako zodpovědná, cílevědomá, stabilní, prosta všech kontroverzních prvků, jistě by se dal nalézt způsob jak uvést prvního prezidenta ČSR zajímavěji. Kurátorka vsadila na promyšlenou, hravou kompozici, která diváky naladí na shovívavou vlnu, takže snáze přehlédnou absenci čerstvých informací, hlubších souvislostí či neotřelého pojetí instalace. Výstava obsahuje velké množství fotografií z Muzea T. G. M. Rakovník, stejně jako dokumentů z archivu Masarykovy univerzity či Masarykova muzea v Hodoníně. Na jednom místě můžete pohodlně zhlédnout jednotlivé etapy prezidentova života; prohlédnout si jídelní stůl, vycházkový oblek, autentickou čepici, nebo medaili. Postrádá to ovšem nový prvek, který by do snad až příliš ustálené hladiny znalostí udeřil či ji alespoň rozvířil.
Výstava je, dle mého názoru, vhodná především pro děti, které ocení nekomplikovaně edukační charakter poskytující možnost utřídit si známé informace a následně je i otestovat. Může to být také skvělá příležitost pro návštěvníky zralého věku zahloubat se do minulých časů. V přátelsky laděné atmosféře zde lze také kontemplovat při poslechu Hovorů s T. G. Masarykem či prolistováním jeho knih. Samozřejmě, že na výstavu jako celek je možno pohlížet z několika hledisek. Je opravdu klasické kognitivní ladění výstavy (panely, workshopy) tou přidanou hodnotou, která má zdůvodnit její vznik? A je mnou nalezená motivace stroze poučit a reprezentovat dostatečným důvodem k jejímu pořádání? Nakolik souvisí s komplikovanou a různorodou postavou politika, učence, člověka? Vystihuje podstatu oslavovaného výročí?
Za další významné hledisko hodnocení považuji uměleckou stránku. Ačkoli je výstava koncipována velmi líbivě a rozhodně ničím neurazí, nalézt tu něco transcendentálního se ukazuje jako věc obtížná, až nereálná. Výstava diváka neobohatí ani o myšlenku navíc. Dojde pouze k oživení stávajících znalostí, případně o dobarvení událostí. Není to škoda? T. G. Masaryk nepřispěl jen k budování státu, ale také k tomu jak lidé vnímají pojmy jako „disciplína“, „práce“, či „estetika“. Tento velikán by si zasloužil monumentálnější přístup. Nezbývá než doufat, že třeba za pět let dojde T. G. Masaryk i jeho práce adekvátnějšímu ocenění v podobě výstavy o poznání většího formátu co do interaktivnosti a promyšlenosti.
PAVLÍNA DOSKOČILOVÁ
Jaké jsou možnosti současných sbormistrů při rozšiřování repertoáru vlastních sborů? Mohou nenotové prameny sbormistrovi poskytovat nějaké další informace ke skladbě? Proč jsou tak užitečné kritické edice neprovozovaných skladeb?
HANA PTÁČKOVÁ
Proč “poslouchatelnost” a krása už tolik neznamenaly? To je otázka, kterou si možná často kladou lidé při poslechu hudby 20. stol. Zkusme se zamyslet nad jedním z důvodů při noření se do Šostakovičovy 13. symfonie Babí jar.