Hudebně a dramaturgicky se ukázal poctivým a pestrým i v roce 2012, kdy dokázal spojit ve fungující celek umělce provádějící klasickou a tzv. starou hudbu, jazz a cimbálovou muziku. V několika inspirativních červencových dnech, věnovaných jubileu skladatele Jeana Baptiste Lullyho, se diváci nechali pohltit především barokní atmosférou „malého Versailles“ Louckého kláštera. „Zlatý věk“ ludvíkovské Francie si nenechalo ujít více jak čtrnáct tisíc lidí.
Vznik festivalu iniciovali na skleničce vína Jiří Ludvík (jak sám uvádí: „středoškolský učitel, vedoucí folklorního souboru [Cimbálová muzika Antonína Stehlíka], prezident hudebního festivalu a ředitel zeměkoule (jako vedlejšák)“) a dirigent Roman Válek (Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir, umělecký ředitel festivalu). Myšlenka vytvořit festival, který by propojil jejich středy zájmů, a to folklor a jazz a Válkovu barokní operu, se spojila s vinařskou tradicí Znojma (degustace na dvě desítky vinařů Znojemska na každém koncertě) a vznikl neobvyklý letní festival s nádhernou domácí atmosférou.
Prostory k provozu koncertů a dalších kulturních akcí se vyskytují především ve Znojmě (Městské divadlo Znojmo, Loucký klášter, Měšťanský palác, kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava, Znojemský hrad, Althanský palác, Kino Svět, Jihomoravské muzeum,…). Dalšími místy se staly Narodní park Podyjí, Státní zámek Uherčice (již tradiční koncert „Uherčice Pavlíny Senić“ na záchranu tohoto renesančního skvostu), Státní zámek Vranov nad Dyjí (koncerty laureátů Letní školy barokní hudby), kostel sv. Jiljí v Jaroslavicích… Mnohé kostely v blízkém okolí byly poctěny návštěvou každoročního „Tour de Varhany“.
Každý ročník je dramaturgicky vystavěn na provedení velkého díla světoznámého autora klasické hudby. Povětšinou byla volena opera staršího slohového období, prováděna nejprve v Městském divadle Znojmo, později jako open air na nádvoří Jihomoravského muzea (za použití výstřelů z děla, ohňových loučí a ohňostrojů!) s alternativou uzavřeného prostoru jízdárny Louckého kláštera (velice nákladné pro rychlé přesuny kvůli změně počasí). Opery byly vždy hrány v původním jazyce, kdy se promítaly titulky v českém a anglickém jazyce.
Doprovodné akce (vizte přiložené festivalové programy na webu), ať už jazzové (např. „Jazz Beethoven“. „Jam session pro Josefa Myslivečka“), pro děti či interpretovaných dětmi (např. „Malí géniové hrají anglické baroko“) ad. se nesly v duchu podtitulu jednotlivých ročníků.
V přehledu ročníků tedy můžete vidět, jak se festival rozsahem (3 až 17 dnů) a také náplní rozvíjel a obohacoval. Podtituly festivalu jasně vypovídají o dobře volené koncepci dramaturgie Romana Válka – výběr skladatelů různých národností a stylů, mnohdy české premiéry „starých“ oper. Velkým úspěchem pro festival byly dvě nominace na cenu Thálie 2011 (Marie Fajtová a Jaroslav Březina za role v opeře Motezuma), což pro nestálou scénu, kterou festival tvoří, bylo obrovským kladem, stejně tak získání záštity houslovým virtuosem Pavlem Šporclem (patronem festivalu od roku 2006, každý ročník obohacuje spoluprácí a vyprodanými vystoupeními).
Velice dobře je festival zorganizován nadmíru schopným Jiřím Ludvíkem, který vede tým zahrnující produkční, tiskovou mluvčí (sídlí v infocentru na náměstí a během festivalu se stará i o tištěný Festivalový zpravodaj), a nadšené dobrovolníky. Všichni tito lidé pro „svůj“ festival naplno fungují a „dýchají“ a na celém programu a jeho zabezpečení je to nesmírně poznat.
Tento text vznikl v rámci předmětu Odborný seminář Produkce a prezentace uměleckého artefaktu I. .
PAVLÍNA DOSKOČILOVÁ
Jaké jsou možnosti současných sbormistrů při rozšiřování repertoáru vlastních sborů? Mohou nenotové prameny sbormistrovi poskytovat nějaké další informace ke skladbě? Proč jsou tak užitečné kritické edice neprovozovaných skladeb?
HANA PTÁČKOVÁ
Proč “poslouchatelnost” a krása už tolik neznamenaly? To je otázka, kterou si možná často kladou lidé při poslechu hudby 20. stol. Zkusme se zamyslet nad jedním z důvodů při noření se do Šostakovičovy 13. symfonie Babí jar.