I student má svou knihu aneb literární večery

říjen 2012 Pavlína Sedláčková Glosaria 2012

Úvodem bych měla ozřejmit, o co se vlastně jedná. Na začátku byla chuť číst, přemýšlet, prožívat. A byla velká chuť sdílet tohle přemýšlení s dalšími lidmi, v diskuzi tříbit názory, povídat si o různých textech či tématech mimo akademickou půdu. Protože nám přišlo fajn setkávat se a neškudlit si čtení a to, co nás při tom napadá, jen pro sebe; a při tom proniknout tak nějak hlouběji k jádru uměleckých děl, nebo aspoň kroužit kolem. Literární večery chtějí být prostorem pro hledání toho, co je na knihách atd. živé, oslovující a dokonce životně závazné. A tak se v kroužku různorodých lidí (od uměnovědců, divadelních vědců, bohemistů přes enviromentalisty, historiky, religionisty po právníky
a ekonomy) v počtu pět až patnáct scházíme v bytě garanta večera, kde popíjíme čaj, chroupeme sušenky, zavařujeme mozky a rozpalujeme sdrce.

Uvedu pár příkladů z historie literárních večerů, abyste si mohli udělat jasnější představu. I když tento výběr bude nutně zkreslený, protože vybírám střípky ze své paměti na témata, která zazněla v průběhu cca čtyř let. Proběhl večer věnovaný básníku Czesławu Miłoszovi, který svoji tvorbu sám výstižně shrnul veršem „žádným svým rýmem jsem nevelebil nicotu“. S Jiřím Danielem jsme besedovali o sociálním vyloučení, Romech, extremismu, menšinách; snad by se dalo říct, že o otázkách, které určitým způsobem testují toleranci, vstřícnost a demokratičnost naší společnosti. Společensko-psychologicko-politické povídání o Češích a Polácích, jejich povaze a údělu, proběhlo nad vybranými texty Mariusze Szczygieła (Udělej si ráj). Snažili jsme se proniknout pod slupku příběhu a operního zpracování Salome. Četli jsme Tolstého Kreutzerovu sonátu, na kterou navázal večer s poslechem Beethovenovy skladby. Četli jsme v dopisech Janáčka, přemýšleli o lásce i nevěře a poslouchali kvartet Listy důvěrné. Román Skleněný pokoj Simona Mawera nám přiblížil vilu Tugendhat i brněnské, potažmo světové dějiny. Výživný byl kafkovský večer nad Proměnou.

V básni Adam a Eva Karla Šiktance jsme hledali zakletá slova, vášnivou zamilovanost, odcizení a postupné hledání druhého i sebe sama. Při loňském prázdninovém čtení jsme se ponořili do slavného a rozsáhlého Dostojevského románu Bratři Karamazovi. Poslouchali a rozebírali jsme rozhlasové zpracování Peera Gynta od Henrika Ibsena. Proběhlo samozřejmě i pár oddychovějších večerů, třeba o humoru či o skupině Beatles. A jako jedno z nejinspirativnějších a zároveň nejtěžších témat hodnotím Joba s profesorem Petrem Osolsobě (kde přišel na přetřes obsah Knihy Job, Podobenství o boháči a Lazarovi z Lukášova evangelia, Ecce homo z evangelií, Král Lear a Bratři Karamazovi – řeči otce Zosimy, úvaha mystická o pekelném ohni). Když se ohlédnu zpět, je to opravdu pěkná řádka inspirativních knih, kratších textů i „pouhých“ zadání k promýšlení.

Co chystáme na podzimní semestr? Středeční občasníky zahájí 31. října ve 20.00 povídání nad románem Nikose Kazantzakise – Kristus znovu ukřižovaný. Kniha vyhrála naše minihlasování na letní čtení. Kniha je to čtivá, takže pokud se Vám chce nahlédnout do příběhu pastýře Manolia a dalších postav z řecké vesnice Lykovrisi pod tureckou nadvládou, ve které se nesmiřitelně utkají různé přístupy k životu (tělo a duše, egoismus a křesťanská morálka, církev a komunismus), pusťte se co nejdříve do čtení. Toto dílo následně zpracoval ve své opeře Řecké pašije Bohuslav Martinů.

Následuje termín 14. listopadu a (Ne)otřelé fráze. Aneb potkáte-li na procházce, v hlavě vaší, v hlavě cizí, na papíře nebo třeba pod stolem floskuli, klišé, vycpávku, neologismus nebo dokonce idiolekt, vezměte je na tento literární večer s sebou!

Pokud Vás nápad literárních večerů zaujal a rádi byste se zapojili a vyzkoušeli takové setkání na vlastní kůži, prosím, ozvěte se mi na školní e-mail. Jistá opatrnost mi radí, abych nezveřejňovala adresu setkání (třeba toho prvního nad Kazantzakisovým románem) – třeba by neohlášeně přišly stovky lidí, jako se to občas stává při veřejném sezvání osob skrze sociální sítě. A to bych Vás u mě na bytě bohužel neměla kam usadit, což by byla škoda.