Studenti vybraní napříč studijními obory (celkem 35) měli za úkol prezentovat svůj příspěvek. Výběr byl velmi různorodý a díky tomu se stal konferenční sál na dva dny řekou plnou odborných a velmi zajímavých prací, nad kterými plesala radostí srdce nejednoho uměnovědce. Magisterské práce s novými poznatky směrovaly k účelné pomoci ve výzkumu kulturních akcí, věnovaly se návštěvnosti na jednotlivých představeních s přihlédnutím na věk respondentů a průzkumu v jiných odvětvích umění jako jsou například: pohyb v architektuře, tvorba současné japonské malířky Fujuko Macui, komiks a trauma, tvorba Jiřího Šindlera, nebo třeba práce na spojení muzejní edukace se školní výukou. Všechny práce jsou, myslím, prospěšné pro širokou kulturní společnost.
Začátek prvního dne odstartovali studenti z hudební vědy a tématem svých prací prakticky vytvořili jakýsi úvod do následujících programů. Zvláště zajímavý byl příspěvek Hudební divadlo v brněnském městském divadle (Deutsches Stadttheater) 1882–1918 od slečny Evy Mikuláškové, poukazující na politickou, provozní a ekonomickou stránku divadla dané doby. Záležitosti hudby a problémů doby současné se týkala toho dne také vynikající večerní přednáška Mgr. Petra Dimitrova: Vybraná zjištění sociologického průzkumu publika festivalu Janáček Brno 2012, zaměřující se na výsledky empirického, kvantitativního průzkumu soustředícího se přímo na návštěvníky festivalu.
Následující den vzniklo několik zajímavých diskusí, např. práce Bc. Evy Gerychové: Vzájemný vztah PR a fundraisingu galerií vyvolala zamyšlení nad akcemi typu Muzejní noc. Dokáže dát galerie za jedinou noc kvalitní službu pro tolik lidí? Zvýší se díky ní návštěvnost v následujícím období? Slečna Gerychová se snažila dokázat, že takovéto akce mohou být prospěšné, pokud jsou kvalitně zvládnuté a rozhodně stojí za to inspirovat jinak spící veřejnost k zájmu o umění.
Příspěvek o Svazu českých výtvarných umělců v době normalizace přednesl pan Ing. Jiří Mikeš. Týkala se dokladů finančních ocenění umělcům, dokladů o průběhu povolených a nepovolených výstav a jiných akcí; přičemž při svém bádání čerpal z Národního archivu ČR, svazků StB a archivu Ústavu pro studium totalitních režimů. Po tomto příspěvku se rozpoutala nejbouřlivější diskuse v rámci celé konference. Emoce vzplály zejména nad otázkou pravdivosti údajů StB. Dají se všechny považovat za realitě a pravdě odpovídající? Nebo platí české pořekadlo, že papír snese všechno? Protože za každým úkonem agitačního pracovníka se skrýval záměr buď osobní, nebo propracované gesto, které zdůraznilo navenek benevolenci komunistické strany a nakonec nestraníka naprosto beze svědků sráželo k zemi. Nicméně je třeba podotknout, že i takovéto práce jsou velmi důležité, protože nás nutí nezapomenout.
Plán konference byl chytře sestaven tak, aby práce na sebe navazovaly kontextem a pokud bylo téma závažnějšího rázu, následovalo jiné odlehčující, probouzející. Tím nejúžasnějším probuzením a názorným předvedením pomocí sborového zpěvu je práce Bc. Ondřeje Šmída: Alberik Mazák: Kočka leze dírou (melodika, česká píseň a dělostřelecké salvy v díle rakouského skladatele 17. stol.), fotografie vám jistě odhalí totožnost členů sboru a podá dokument nejlepšího uměleckého zážitku tohoto dne.
Konferenci završila přednáška Mgr. Bohumila Nekolného, ve které se posluchačům dostalo shrnutí některých poznatků od studentů, které zazněly po čas konference, a doplnění v oblasti kulturní politiky. Není divu, že závěrečným diskusním tématem se stala kulturně-politická problematika Národního divadla v Brně, jeho financování a jmenování ředitele. Na přednáškách pana Nekolného se studenti tomuto tématu budou jistě věnovat i nadále.
Na závěr (a při pohledu na datum) konference 28. 4. – 1. 5. 2013 se každému čtenáři v hlavě zobrazí lidový zvyk pálení čarodějnic. Na fotografii můžete kromě pomyslné čarodějky vidět i zrod spousta nových přátelství, zobrazených v přívětivé rudo oranžové záři ohně. Také si můžeme být jisti, že tato akce byla vynikajícím vzdělávacím a inspirativním programem, který bych doporučovala všem studentům Masarykovy Univerzity.