V úvodu bylo zapotřebí vymezit zastupované festivaly, jelikož Mezinárodní hudební festival Brno v sobě sdružuje festivalů hned několik – nedávno proběhlý Velikonoční festival duchovní hudby, Expozici nové hudby a po osmnácti letech navrácený Moravský podzim, který se koná jako bienále a jehož se dočkáme právě letos. Mluvilo se také i o open air letním Mezinárodním hudebním festivalu Špilberk pořádaným Filharmonií Brno, jehož protipólem byl taktéž původně letní open air Hudební festival Znojmo.
Zajímavé bylo srovnání těchto dvou open airů, protože zatímco Znojmo je v létě vyhledávaným turistickým centrem a festival návštěvnost ještě zvyšuje, Brno se potýká v letních měsících spíše s úbytkem obyvatel v důsledku odlivu studentů a svou cestu k posluchačům si stále ještě hledá. A hledá vlastně i svou identitu, neboť v současnosti se nachází v jakémsi mezistádiu, jednu dobu se dokonce uvažovalo o jeho úplném zrušení. Jak a čím vyprodat Špilberk se tak stává velkou výzvou pro dramaturga Vítězslava Mikeše. Roman Válek nastínil, jak je pro letní venkovní festival důležité zázemí a s jakými situacemi se při organizaci setkávají.
Nahlédli jsme také do způsobu financování festivalů, které se podle Jiřího Ludvíka dělí do tří skupin: „Jedna skupina je socialistická, to jsou příspěvkové organizace, které dělají práci pořád tak, jak se dělala před pětadvaceti lety, to znamená bez jakéhokoli zájmu, jdeme do fabriky, odpíchneme si to a jedem dál, […] pak je polosocialistický segment a to je právě třeba příspěvková organizace brněnské Filharmonie, která funguje dle mého fantasticky, co se dramaturgie týče, je velmi progresivní, směřuje někam, ale ve své podstatě všechno platí město, to znamená daňový poplatník a plus teda občas se sežene nějaký grant […]. A pak je teda ta třetí, která se o sebe musí starat sama […] a ta je prostě nezávislá, neziskový sektor, případně ti odvážnější už dneska přešli i do podnikatelského sektoru, za všechny budeme jmenovat Marka Brabce se Struny podzimu, pražskými, a tam už je to s.r.o. a ti už jedou opravdu tak, jak to funguje v západní Evropě […].“
Dalším bodem diskuze byla například (spolu)práce s dětmi a studenty. Filharmonie zařadila do festivalů koncerty pro děti a workshopy, studenti spolupracují i na jejich organizaci v rámci semináře kulturního managementu na JAMU, hlásí se studenti ale i z jiných, mimouměleckých škol. Úplnou novinkou u Filharmonie bude letní týdenní kurz pro děti, který bude pořádat s Moravskou galerií. Hudební festival Znojmo pořádá koncert Malých géniů, jež z jedné třetiny navštěvují dětští diváci. Znojemský festival má silnou organizační základnu v místním gymnáziu, kde Jiří Ludvík pedagogicky působí.
Atraktivních témat bylo opravdu mnoho, další už jen ve zkratce: propagace festivalů a hledaní partnerů u nás i v zahraničí; krizové situace, s nimiž se diskutující museli a musejí pravidelně vypořádat; poradní orgány festivalů a diskuzi uzavřelo téma spolupráce různých institucí na festivalech.
Další setkání s odborníky se bude konat opět v pondělí, 27. dubna v 18:00 hodin, diskutovat se bude tentokrát nad tématem Film. Pozvání přijal rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, ředitel Univerzitního kina Scala Radek Pernica, Kateřina Petrášová za festival Jeden svět a umělecká ředitelka Brněnské šestnáctky Marika Kupková.
PAVLÍNA DOSKOČILOVÁ
Jaké jsou možnosti současných sbormistrů při rozšiřování repertoáru vlastních sborů? Mohou nenotové prameny sbormistrovi poskytovat nějaké další informace ke skladbě? Proč jsou tak užitečné kritické edice neprovozovaných skladeb?
HANA PTÁČKOVÁ
Proč “poslouchatelnost” a krása už tolik neznamenaly? To je otázka, kterou si možná často kladou lidé při poslechu hudby 20. stol. Zkusme se zamyslet nad jedním z důvodů při noření se do Šostakovičovy 13. symfonie Babí jar.