Ztráta roku: Bylo jich více.
Zklamání roku: Také jich bylo více a nechci žádné upřednostňovat.
Rock roku: Pro mě připomenutí klubového vystoupení The Yardbirds v remake Antonioniho filmu Blow-Up (Zvětšenina).
Jazz roku: Kdykoliv někde zatroubil můj přítel a druh ze sauny Jaromír Hnilička a potom janáčkovské CD mého přítele Emila Viklického.
Překvapení roku: Bylo jich několik.
Muzikologická událost roku: Hábovské počiny Lubomíra Spurného, knihy Jany Perutkové (František Antonín Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera v Jaroměřicích) a Pavla Sýkory (Claudio Monteverdi: Souboj Tankreda s Klorindou).
Operní inscenace roku: Pro mě několik inscenací Roberta Carsena – zejména Lully: Armide.
Komentář: Proč jsem se někdy nevyjádřil adresněji? Jsem zkrátka polystylově založen. Tak např. ztráta roku? Bylo jich víc a řídím se Johnem Donnem – neptej se, komu zvoní hrana – právě zazvonila tobě...
ZUZANA DUPALOVÁ
Na hudbu pohlíží v širších kontextech, škatulce hudebního sociologa se ale brání. Výsledkem jeho zájmu o Leoše Janáčka se nedávno stala publikace Leoš Janáček a pozdní obrození na Moravě. Nejde však o jeho první knihu a jediný vědecký terén, v němž se pohybuje. Muzikolog Miloš Zapletal odpovídal na otázky o svém posledním knižním počinu i o dalších badatelských aktivitách.
TEREZA OPÁLKOVÁ
V každém akademickém roce mají studenti napříč Masarykovou univerzitou možnost přihlásit se do programu Erasmus+, který nabízí studijní pobyt v zahraničí. Program však funguje také na jiných školách – například na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU), kde studuje i má dlouholetá kamarádka Alžběta Hlavicová.
