Můj úkol na soutěži byl: starat se o PR, což přináší poměrně hutnou komunikaci s redaktory a různými zástupci relativně významných českých médií. S mailovou adresou vyholsimozarta@gmail.com si věru užijete. Samotným redaktorům to z jejich přirozené zvědavosti nedá, a tak se po pár vyměněných mailech stejně jednou zeptají, jak to vzniklo. Na oplátku někteří z nich přiloží vznik své přezdívky, či nějakou historku, a vy si tedy pak můžete dovolit oslovovat je ne Vážený pane šéfredaktore, ale třeba Vážený pane Johny.
Největší nápor ale přichází těsně před soutěží, kdy je třeba vše nachystat. V tento posvátný čas přicházejí na řadu všemi ty nejoblíbenější činnosti jako dělání tabulek, připravování igelitových tašek s promo materiály a podobné nejzábavnější činnosti produkce. Nespornou třešničkou na dortu je nutná přítomnost ve škole při registraci soutěžících. Letošní ročník to vyšlo skvěle. Prakticky o prázdninách, v sobotu a v sedm ráno nástup u školy – sen to každého studujícího.
Nicméně všechny ty kuriozitky nepochybně za ty dva kredity stojí a mít aktualizovaný seznam předních hudebních médií je taky fajn. Letos to náš „magic, fresh&dynamic tým“ snad zvládne a budeme moci předat štafetu současným druhákům.
PAVLÍNA DOSKOČILOVÁ
Jaké jsou možnosti současných sbormistrů při rozšiřování repertoáru vlastních sborů? Mohou nenotové prameny sbormistrovi poskytovat nějaké další informace ke skladbě? Proč jsou tak užitečné kritické edice neprovozovaných skladeb?
HANA PTÁČKOVÁ
Proč “poslouchatelnost” a krása už tolik neznamenaly? To je otázka, kterou si možná často kladou lidé při poslechu hudby 20. stol. Zkusme se zamyslet nad jedním z důvodů při noření se do Šostakovičovy 13. symfonie Babí jar.