Na vybraných místech (kavárny, restaurace, divadla, ale i ulice) se tak každý den konání festivalu přesně v 17:00 rozezněly z reproduktorů tóny Janáčkových skladeb, např. ze smyčcových kvartetů, Sinfonietty apod. Takže Janáčkovi se během těchto devíti dnů mohl opravdu vyhnout jen málokdo. Celá tato akce se skrývala za těžko rozšifrovatelnými plakáty, prezentace na internetových stránkách Sokola se nápadně podobala kontroverzní propagační kampani festivalu Janáček Brno 2010 – Janáčkova hlava byla naroubována na postavy v různých cvičebních postojích či sokolském stejnokroji.
Za další mimořádnou věc v našem (ne?)kulturním Brně považuji skloubení otevření nového Divadla na Orlí s dramaturgií festivalu, jež se tu prezentovalo vynikající Bergovou inscenací Evropská turistika a Ištvanou Kráskou a Zvířetem. Moderní divadlo, mající v názvu podtitul Hudebně-dramatická laboratoř JAMU, bude mít díky perfektnímu zázemí brněnským milovníkům komornějších scén jistě co nabídnout a bude tak moci přinést na místní divadelní prkna aktuální jevištní tvorbu.
Poslední má poznámka je spíše (možná naivním) nápadem k produkci festivalu – konkrétně k matiné. Jednoho takového jsem se zúčastnila, koncertu Miloslav Ištvan Quartettu v Mozartově sálu v Redutě. Co mě překvapilo bylo, že v přestávce během koncertu nebylo zajištěno posluchačům žádné občerstvení. A teď si představte, jaký dojem by na vás udělalo, kdybyste si mohli v pauze dopřát kávu, čaj, kakao, či džus v duchu snídaňového nápojového lístku, eventuelně něco podobného též k zakousnutí? Podle mě by to nemusel být až tak veliký organizační problém – vždyť přímo v budově Reduty se nachází francouzská restaurace Le Marché, případně varianta dohody partnerství s nějakou kavárnou, které by bylo ku prospěchu oběma stranám, a zároveň by se tímto způsobem zabezpečila všechna matiné v rámci festivalu.
Závěrem už jen to, že letošní ročník se dle mého názoru dramaturgicky velmi povedl, svědčí o tom i převážně vyprodaná hlediště divadel a sálů. Avšak míru úspěšnosti nám zprostředkují až konkrétní čísla. Snad se v budoucnu podaří tomuto festivalu ještě více prosadit jak v konkurenci zavedených festivalů na našem území, tak v měřítku mezinárodním, protože na to určitě má.
Text byl vytvořen v rámci předmětu Odborný seminář Produkce a prezentace uměleckého artefaktu I.
PAVLÍNA DOSKOČILOVÁ
Jaké jsou možnosti současných sbormistrů při rozšiřování repertoáru vlastních sborů? Mohou nenotové prameny sbormistrovi poskytovat nějaké další informace ke skladbě? Proč jsou tak užitečné kritické edice neprovozovaných skladeb?
HANA PTÁČKOVÁ
Proč “poslouchatelnost” a krása už tolik neznamenaly? To je otázka, kterou si možná často kladou lidé při poslechu hudby 20. stol. Zkusme se zamyslet nad jedním z důvodů při noření se do Šostakovičovy 13. symfonie Babí jar.