Šedesátý ročník festivalu jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka byl letos nabitý jubilei. Uskutečnil se ve dnech 2. – 9. července a my se ohlédneme za vybranými partiemi. Tematicky disponoval širokým záběrem, který se vyznačuje mnohovrstevnatým čtením. LYRIKA DNES. Jak generace what? pohlíží na lyriku v jejich tekuté každodennosti? Prostřednictvím hudebních perel světských (Květy, Planety, Děti mezi reprákama, Katarzia, Makak, Střepy) i duchovních (Miroslav Kejmar, Jiří Bárta) házených zasvěceným; přes snovou poetiku výrazných kytar, afekt frontmenů, burácejících varhan nacházeli návštěvníci chrámečky svých emocionálních pevností. Koncentrovaná poetika má pro každého z nich význam individuální, očistné kúry.
Z kašny, kočičích hlav i z Humprechtu dýchal inspirativní odkaz Fráni Šrámka, jehož Splav slaví stoleté výročí prvního vydání. Imprese. Malým městečkem v Českém ráji dále také tepala problematika in– a exkluze. Co je in? Co je potřeba změnit? Jak k inkluzi přistupovat? Není zakopaný pes spíše v uzavřeném kruhu vzdělání rodičů – chudoba (sociální, materiální) – vzdělání dětí? Lze si brát v současnosti příklad ze Skandinávie? Otázka inkluzivního vzdělávání neustále lomcuje českými médii, která mají ve zvyku věci zplošťovat a zobecňovat. V rámci Barcampu se mnoho odborníků publiku svěřilo se svými zkušenostmi a pohledem na věc. Najednou celá záležitost nabrala lidštější charakter a argumenty se počaly jevit smysluplně. Je protipólem exkluze? Co s dětmi, které se nějak zásadně vymykají normě nebo jen prostému očekávání?
Pro ty, kteří neznali slovo uvozgřenina nebo karcer, byla připravena putovní verze výstavy ke 140. výročí časopisu Komenský, nejstaršího pedagogického periodika u nás. Série panelů přiblížila vývoj učitelství za poslední jedno a půl století. Redakční rada časopisu vybrala nejzajímavější a nejpalčivější otázky, které provází výchovu a vzdělávání dětí. Součástí expozice byly i autentické pedagogické texty, více než 200 let staré! V chodbě před vstupem do městského divadla návštěvníci odkrývali přístupy k tělesným trestům, domácím úkolům nebo kooperací mezi rodinou a školou; nesmrtelné brouky v hlavě nejen pedagogických guru. Kolemjdoucí mohli zaznamenat, jak se proměňovaly postoje časopisu napříč historickými etapami a že se na podobě časopisu odrážely nejen vizuálně. Plastická dokumentace názorového podhoubí u nás. Kolem panelů se živě diskutovalo, což jen potvrzuje bohatost a pestrost předestřených oblastí.
Nechyběli samozřejmě ani zástupci z řad prozaiků a básníků: Lukáš Vavřečka, ostřílený Ivan Motýl, nesmělý nováček Přemysl Krejčík (Křehké nepřenášet), excentrický Karel Škrabal, hravá Jana Orlová či mystifikátor Patrik Linhart. Seznam by nekončil, tudíž nezbývá než pozvat na další svěží ročník. Na své si přijdou i milovníci divadla, vzděláníchtivci a tvůrčí duše. Za rok zas!
Foto Jan Prokopius.