Kulturní, zejména hudební produkcí se Podobrazy za třináct let své existence vyvinuly z úspěšného jazzového klubu, kde jsme měli možnost pravidelně navštěvovat koncerty významných osobností nejen brněnské jazzové scény (za všechny je třeba zmínit koncerty vynikajících pianistů Jiřího Levíčka či Američana Skipa Wilkinse, případně vystoupení brněnské legendy Güntera Kočího), až po skutečně multižánrový hudební prostor, o kterém můžeme mluvit v současnosti. Snaha zaujmout širší spektrum posluchačů otevírala v průběhu let prostor kavárny a nádvoří Místodržitelského paláce jak již etablovaným hudebním skupinám nejrůznějších žánrů, tak začínajícím muzikantům, studentům brněnské konzervatoře či JAMU. Na své si zde mohli přijít milovníci jazzu, rocku, folku, soulu, ale i klasické hudby a opery. O úspěšnosti dramaturgie, myslím, nejlépe vypovídá návštěvnost festivalu Jaro na nádvoří, jehož letošní 12. ročník se setkal s obrovskou diváckou odezvou. Jména jako Dan Bárta, skupiny jako Vltava, Traband, Tubabu či PlasticPeopleoftheUniverse přilákaly do Moravské galerie mimořádný počet návštěvníků, z větší části zásluhou propagace a iniciativy kavárny Podobrazy. Domnívám se, že produkce kavárny Podobrazy v současné době jednoznačně patří k významným místům v rámci brněnské kulturní mapy a byla by škoda, kdyby veškerý potenciál a tradice přišly vniveč spolu s uzavřením prostoru a jeho následným obsazením muzejní kavárnou, která pro galerii bude plnit pouze servisní funkci.
Proto přišel ze strany stoupenců kavárny, lépe řečeno ze strany zastánců výše zmíněného kulturního života, návrh na spolupráci s Masarykovou Univerzitou, respektive s nově otevřeným prostorem kina Scala. Proběhlo první dílčí jednání s vedoucí odboru vnějších vztahů a marketingu Ing. Markétou Soukupovou a plánovaná je též schůzka s ředitelem kina Scala, panem Radkem Pernicou. Jedná se o možnost přesunu části dramaturgie současných Podobrazů do tohoto prostoru. Iniciativa se zavázala k předložení koncepce, v níž formuluje své představy o realizaci vlastních projektů, ať už koncertů nebo divadelních představení. Tímto způsobem by se aktuální produkce kina Scala mohla případně doplnit či obohatit například vhodným off-programem k promítání, tematickým koncertem atd.
Řešení prostoru Scaly skýtá neobyčejné možnosti k realizaci mnoha projektů, a pokud by tato spolupráce zafungovala, mohl by dle mého názoru vzniknout v centru Brna unikátní prostor s velmi širokou nabídkou kulturních akcí, napříč celým uměleckým spektrem.
Pozn. red.: Autor je sólistou opery Národního divadla Brno a aktivním členem komunity Nerušte Podobrazy.
PAVLÍNA DOSKOČILOVÁ
Jaké jsou možnosti současných sbormistrů při rozšiřování repertoáru vlastních sborů? Mohou nenotové prameny sbormistrovi poskytovat nějaké další informace ke skladbě? Proč jsou tak užitečné kritické edice neprovozovaných skladeb?
HANA PTÁČKOVÁ
Proč “poslouchatelnost” a krása už tolik neznamenaly? To je otázka, kterou si možná často kladou lidé při poslechu hudby 20. stol. Zkusme se zamyslet nad jedním z důvodů při noření se do Šostakovičovy 13. symfonie Babí jar.