Sborová tvorba byla Janáčkovou doménou do doby vzniku velkých oper. Jsou pro dětský sbor Janáčkova díla náročná podobně jako pro dirigenta jeho opery?
Tento janáčkovský projekt se vymyká našim běžným koncertům, stejně jako se celý festival vymyká opernímu provozu. Především II. verze Janáčkových Říkadel byla náročná na přípravu a nemáme šanci už ji nikde zopakovat, protože při ní účinkuje i komorní soubor, tenor a bas, nyní tedy složený ze členů Czech virtuosi – 2 flétny, 2 klarinety, 2 fagoty, kontrabas, okarína, malý bubínek, klavír (Jiří Hrubý) a také dva sólisté, Petr Levíček a Jan Šťáva. Specifikem Janáčkových sborů pro děti je, že se nezpívají ve vícehlase, nejtěžší oblastí je pak intonace a rytmus. Podobně jako u těch oper.
Nastudovala Kantiléna v rámci Roku české hudby ještě další díla českých autorů?
V tomto roce se nám podařilo nastudovat hned několik písňových cyklů- Čtyři dueta Antonína Dvořáka, Tři písně posvátné Bohuslava Martinů a Deset zpěvů Sukových, které jsme zaznamenali i na našem vůbec prvním dvojalbu KANTILÉNA. Tímto bych vás chtěl pozvat i na jeho křest, který se bude konat v neděli 30. 11. v Besedním domě od 18 hodin.
ZUZANA DUPALOVÁ
Na hudbu pohlíží v širších kontextech, škatulce hudebního sociologa se ale brání. Výsledkem jeho zájmu o Leoše Janáčka se nedávno stala publikace Leoš Janáček a pozdní obrození na Moravě. Nejde však o jeho první knihu a jediný vědecký terén, v němž se pohybuje. Muzikolog Miloš Zapletal odpovídal na otázky o svém posledním knižním počinu i o dalších badatelských aktivitách.
TEREZA OPÁLKOVÁ
V každém akademickém roce mají studenti napříč Masarykovou univerzitou možnost přihlásit se do programu Erasmus+, který nabízí studijní pobyt v zahraničí. Program však funguje také na jiných školách – například na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU), kde studuje i má dlouholetá kamarádka Alžběta Hlavicová.
